Peronei (musculus peroneus longus, peroneus brevis a tertius)

Referenční zóna:

Spoušťové body v peroneus longus a brevis se projevují zejména na zevní straně kotníku. Distálně pokračuje po zevní straně nártu, v jehož polovině referenční zóna končí. Proximálně se zasahuje do zevní strany bérce, tento problém bývá však pouze doprovodný.

Peroneus tertius a jeho trigger point má referenční zónu na přechodu přední a zevní strany kotníku. Zachycena je zde i menší plocha na zevní straně paty.

Anatomie:

Peroneus longus (také znám jako fibularis longus) – Začíná v horní polovině lýtkové kosti. Svým průběhem na bérci překrývá menší peroneus brevis. Prochází za zevním kotníkem a úpon směřuje na chodidlovou plochu os cuneiforme mediale a na bazi palcového metatarzu.

Peroneus brevis (fibularis brevis) – Začíná v dolní polovině lýtkové kosti. Stejně jako fibularis longus prochází za zevním kotníkem. Úpon je lokalizován na malíkovém metatarzu, konkrétně na tuberositas metatarsi quinti.

Peroneus tertius (fibularis tertius) – Variabilní sval, který až v 10% případů u jedince absentuje. Odděluje se od extensor digitorum longus. Úpon je na malíovém metatarzu.

Inervaci pro lognus a brevis zajišťuje nervus peroneus superficialis a pro tertius nervus peroneus profundus.

Funkce:

Hlavní funkcí pro longus a brevis je pronace a abdukce chodidla. Oba svaly se dále účastní plantární flexe. Peroneus longus je jedním ze svalů, který udržuje příčnou nožní klenbu.

Peroneus tertius má funkci pronace a dopomáhá extenzorové skupině v extenzi prstů a hlezenního kloubu.

Jako většina svalů dolní končetiny mají i peronei spíše funkci kontrolní. Při chůzi a stoji kontrolují pohyb tibie směrem dopředu. Důležitou funkcí je udržování rovnováhy při naklánění těžiště ze strany na stranu.

Symptomy spoušťového bodu:

Nejčastěji si postižený stěžuje na slabost, popřípadě nestabilitu kotníků. Objevuje se slabost, zatuhlost zevní strany kotníku, zejména při inverzním pohybu kotníku. V anamnéze se můžou objevit četné výrony kotníku, případně zlomenina bérce.

Spoušťový bod v peronei může způsobit útlak peroneálního nervu, což může vyústit až v peroneální parézu.

V případě trigger pointu v peroneus tertius se objevuje i bolest na zevní straně paty.

Rizikové faktory:

• Výron kotníku
• Dlouhá imobilizace kotníku (sádra)
• Nestejná délka dolních končetin
• Sed s nohou přes nohu
• Ploché nohy
• Příliš těsné boty nebo ponožky

Přidružené spoušťové body:

Extensor digitorum longus, gastrocnemius, soleus a gluteus minimus.

Terapie:

Režimová opatření

Je vhodné vyhýbat se příliš těsným botám a ponožkám, které mají tendenci udržovat spoušťový bod.

Za zmínku stojí také srovnání plochých nohou, případně asymetrie pánve.

Omezit sezení s nohou přes nohu, kdy je kotník opřen o druhé koleno (podobné lotosovému sedu), kdy je sval náchylný na vytvoření spoušťového bodu.

Pokud je to možné, vyhýbat se chůzi po sešikmeném povrchu.

Uvolňovací cvičení

Uvolnění svalu je možné provádět míčkem, nebo tenisákem. Provádíme v překážkovém sedu, míček položíme na zevní část lýtka přední nohy. Vytváříme tlak směrem do země a hledáme citlivé místo. Jakmile citlivé místo najdeme chvilku setrváme a čekáme na relaese effect.

Izometrická kontrakce

Provádíme v sedě na židli, okolo přednoží si zavážeme odporovou gumu. Nohy dáme kousek od sebe, tak abychom cítili lehký odpor gumy a zároveň nezměnili postavení v kotníku. Provádíme po dobu 10 vteřin. Opakujeme 6-10x ve 2-3 sériích.