Musculus gastrocnemius

Referenční zóna:

Gastrocnemius má 4 hlavní oblasti výskytu spoušťového bodu.

Trp1 – je nejčastější oblastí výskytu trigger pointu v tomto svalu. Nachází se na vnitřní straně lýtkového svalu zhruba ve třetině bérce. Referenční zóna je na zadní straně lýtka a vnitřní straně chodidla.

Trp2 – Nachází se také zhruba ve třetině bérce, ale na straně zevní. Bolest je přítomná v nejbližším okolí spoušťového bodu.

Trp3 a Trp4 – Jsou umístěny v těsné blízkosti kolenního kloubu. Bolest projektují zejména do oblasti podkolenní jamky.

Anatomie:

Sval je součástí Triceps surae, který se skládá z gastrocnemius medialis, gastrocnemius lateralis a soleus. V tomto článku se budeme zabývat oběma hlavami gastrocnemiu.

Každá z hlav začíná na jednom z epikondylů stehenní kosti (laterálním a mediálním). Pomocí achillovy šlachy se upíná do patní kosti.

Inervaci zajišťuje nervus tibialis.

Funkce:

V uvolněném stoji je sval aktivní minimálně. K zvýšení aktivity dochází při vychýlení těla směrem dopředu, kdy zabraňuje přepadnutí. Dále nám sval umožňuje se stavět na špičky.

Hlavní funkcí je plantární flexe hlezenního kloubu a vzhledem k začátku svalu nad kolenem dopomáhá také flexi v kolenním kloubu. Pomáhá stabilizovat hlezenní i kolenní kloub.

Symptomy spoušťového bodu:

Nejvýraznějším symptomem spoušťového bodu v gastrocnemiu jsou křeče lýtek. Při aktivním spoušťovém bodu se objevují bolesti na zadní straně kolene, lýtka případně na vnitřní straně chodidla. Bolest se zhoršuje chůzí do kopce/schodů. Postižený si jen zřídkakdy stěžuje na slabost nebo omezení rozsahu pohybu.

Rizikové faktory:

• Chůze do schodů/kopce
• Fraktury kotníku a bérce
• Dlouhá imobilizace hlezna (sádra)
• Dlouhý stoj s nakloněnou vahou dopředu
• Příliš těsné boty nebo ponožky
• Chůze na podpatku
• Dlouhá jízda v autě po dálnici (noha stále na plynu)

Přidružené spoušťové body:

Soleus, hamstringy, extensor digitorum longus, tibialis posterior, tibialis anterior a gluteus minimus.

Terapie:

Režimová opatření

Jedním z nejdůležitějších režimových opatření je nenošení podpatků, které udržují kotník stále v plantární flexi (propnutí špičky) a tím sval přetěžují.

Příliš vzdálené sedadlo v autě od pedálů může způsobit spoušťový bod musculus gastrocnemius, kvůli zvýšeným nárokům na plantární flexi.

Osoby menšího vzrůstu jsou k této poruše více náchylné. Děje se tak zejména pokud sahají do vysoké police. Prevencí je provádět tyto úkony na stoličce.

Těsné ponožky mohou udržovat trigger point ve stálé aktivitě. Ponožky by tedy měli být příjemné a nezpůsobovat příliš velký tlak.

Ze sportovních aktivit lze zmínit kraul. Při intenzivní práci nohou během plavání se může aktivovat spoušťový bod.

Jednou z dalších příčin je pohyb po klouzavém povrchu, kdy má sval tendenci k přetížení.

Uvolňovací cvičení

Cviky vhodné k uvolnění lýtka zahrnují protahování nebo použití foam rolleru.

Foam roller využijeme vsedě na zemi, roller vložíme pod lýtko. Vzepřeme se na rukou a druhé noze a stupňujeme tlak do lýtka a provádíme pohyb směrem ke koleni a poté ke kotníku. V citlivém místě se můžeme zastavit a čekat na uvolnění. Druhou nohu můžeme využít pro vzepření se (pro osoby, které se nezvednou pouze za pomoci rukou), anebo zatížením druhé nohy.

Izometrická kontrakce

Izometrii provedeme vsedě na zemi s chodidly proti zdi. Vytvoříme tlak do zdi propnutím špiček. Intenzitu tlaku přizpůsobíme tak, aby provedení nebylo bolestivé. Doba trvání cviku je 10 sekund, počet opakování 6-10, ve 2-3 sériích.

Posilovací cvičení

Pro posílení svalu je vhodné provádění výponů, tedy stavění se na špičky. Důležité je, aby dotyčný nezvedal paty jen nakloněním váhy těla dopředu. Vhodnou pomůckou je snaha „odtlačit“ se od země, případně hlavou se dostat co nejblíže ke stropu. Možné varianty jsou, provádění unilaterálně (na jedné noze), na okraji schodu (pro zvětšení rozsahu pohybu) anebo s použitím zátěže (činka, kettlebell). Cvik opakujeme 6-10x ve 2-3 sériích.