Bolest lýtka – příčiny
Soleus – příznaky spoušťového bodu
Trigger point v horní části svalu je zodpovědný za neurčitou bolest lýtka. Má souvislost i se svalovou pumpou a mohou vznikat otoky kotníku a chodidla.
Nejčastěji se však tvoří v dolní části svalu, zejména u rekreačních běžců a projevuje se bolestí Achillovky a paty.
Gluetus minimus – příznaky spoušťového bodu
Do lýtka se mohou projevovat spoušťové body z přední i zadní části svalu.
Referenční zóna zadní části svalu kopíruje S1 dermatom až do poloviny lýtka, kde končí. Je tedy důležité brát v potaz radikulární syndrom, případně útlak sedacího nervu.
Přední část se projevuje na zevní straně hýždě a pokračuje zevně po dolní končetině až na zevní kotník.
Gastrocnemius – příznaky spoušťového bodu
Obvykle se projevuje bolestí a křečemi lýtek. Bolest má tendenci pokračovat na vnitřní stranu chodidla, nebo do podkolenní. Postižený se potýká s obtížným stoupáním do schodů.
Hamstringy – příznaky spoušťového bodu
Bolest lýtek se objevuje spíše okrajově. Dominuje bolest zadní strany stehna a kolene. Problém nastává zejména při dlouhém sedu a chůzi. Problém může přerůst až v kulhání.
Flexor digitorum longus – příznaky spoušťového bodu
Postižený se setkává s bolestí, která směřuje od lýtka, přes vnitřní kotník s maximem do chodila a prstů. Typická je bolest chodidla při chůzi. Způsobuje také křeče lýtek.
Tibialis posterior – příznaky spoušťového bodu
Tento hluboko uložený sval bolí v distální části lýtka a Achillovy šlachy. Problém nastává při chůzi a běhu.
Plantaris – příznaky spoušťového bodu
Tento malý sval se projevuje bolestí v podkolenní a lýtka.
Další příčiny bolesti lýtka
Kontuze lýtka
Úderem do lýtka vzniká kontuze, pohmoždění lýtka, nebo také koňar. Projevuje se náhle vzniklou bolestí, která se časem snižuje. Bolest lýtka obvykle vymizí v rámci dnů, až týdnů.
Natažení a natržení lýtkového svalu
Nadměrné natažení svalu, kdy se mohou natrhnout jednotlivá vlákna lýtkového svalu, označujeme jako natažení nebo natržení svalu. Při natržení svalu obvykle cítíme pálivou bolest. Méně závažné stavy trvají dny až týdny. Při kompletním přetržení svalu se jedná o měsíce.
Výhřez plotýnky S1
Bolest lýtek od páteře vzniká při výhřezu ploténky S1. Obvykle doprovázeno pocitem brnění, nebo mravenčení. Mimo jiné bolest zasahuje do zadní části stehna a na zevní stranu nohy. Při výhřezu S1 je problematické nebo nemožné se postavit na špičky, pokrčit koleno, nebo zanožit nohu v kyčli.
Piriformis syndrom
Postihuje stejné oblasti jako výhřez S1 (zadní strana stehna, lýtko a zevní strana nohy). Ke zhoršení bolesti obvykle dochází po dlouhém sedu, chůzi, nebo běhu. Postižený může mít problém nohu unožit v kyčli a mít nohu vytočenou ven. V závažnějších případech dotyčný kulhá, případně nemůže vůbec chodit.
Diabetická nohy
Diabetická neuropatie je poškození periferních nervů jako následek diabetu. Dlouhodobě zvýšená glykémie může poškodit nervy senzorické a motorické a od toho se odvíjí problémy. Zpočátku je noha oteklá, růžová a dochází ke ztrátě citlivosti. Postupem času může dojít až ke gangréně, která je zprvu lokalizovaná. Obvykle začíná na prstech a pokračuje přes nohu do lýtek a celé nohy. V takových případech je poté nutná amputace.
Hluboká žilní trombóza (flebotrombóza)
Jedná se o stav, při kterém krevní sraženina ucpe jednu z žil z hlubokého žilního systému. Nejčastěji jsou postiženy dolní končetiny v oblasti lýtek a stehen. Pro postižení v lýtkové je obvykle příčinou nedostatek pohybu. Projevuje se bolestí lýtek na dotek, pocitem pnutí v lýtku, otokem a zarudnutím. V případě neléčení dochází až k plicní embolii, což je život ohrožující stav.
Křečové žíly
Křečové žíly jsou stav, kdy je nedostatečná funkčnost žil v krevním návratu. Krev se poté hromadí v žíle a vzniká typicky zvětšena namodralá až fialová žíla vystupující na povrch kůže. Projevují se bolestí a pocitem těžkých nohou. Dále pálení, křeče a otoky dolních končetin.
