11 května, 2025

Aktualizováno 11 května, 2025

Bolest zápěstí: příčiny, léčba a posilování

Bc. Daniel Bendík

Bolest zápěstí je stav ovlivňující kvalitu života jedince. Omezuji každodenní činnosti jako je manipulaci a nošení předmětů, oporu o ruku, nebo specifické pohyby v pracovním životě (dělnické práce, číšníci, kadeřnice apod.) či při sportu (úchop rakety, hokejky, hole apod.)

Anatomie zápěstí

Funkčně můžeme kloub zápěstí rozdělit na 3 samostatné klouby:

distální radioulnární kloub
radiokarpální kloub
mediokarpální kloub

Zápěstí je složeno z 8 malých zápěstních kůstek, které tvoří dvě řady a to proximální a distální. Proximální znamená blíže ke středu těla a distální naopak dále.

Proximální řada se skládá z os pisiforme, triquetrum, lunatum a scaphoideum. Účastní se radiokarpálního kloubu, kdy napřímo artikuluje s kostí vřetenní a za pomoci discus articularis s kostí loketní.

Distální řadu tvoří os hamatum, capitatum, trapezoideum a trapezium.

Obě řady mezi sebou tvoří mediokarpální kloub, který má tvar příčně položeného S.

Tento komplex je pohromadě držen systémem vazů a šlach. Součástí zápěstí jsou i prostory, při jejichž útlaku může docházet k bolestivým stavům, nebo jsou důležité z hlediska operačního přístupu. Nalezneme zde karpální tunel, Guyonův kanál, Guiotův prostor, foveola radialis a Kanavelův prostor.

Příčiny bolesti zápěstí

Jelikož existuje velké množství příčin bolestí zápěstí, tak je vhodné si problémy rozdělit do kategorií, pro lepší orientaci v problematice. Příčiny bolesti zápěstí můžeme rozdělit na základě místa bolesti:

Dále můžeme bolesti zápěstí dělit na základě vzniku poranění

Zranění zápěstí
Přetížení zápěstí
Útlak nervu
Onemocnění zápěstního kloubu

Zranění zápěstí

Do této kategorie patří zejména úrazy typu pád na ruku a v menší míře při úderu pěstí. Při pádech může dojít k naražení, zlomenině předloktí nebo karpálních kůstek. Současně často dochází k natažení vazů v zápěstí, nebo jeho luxaci.

Ze zlomenin zmíním Collesovu zlomeninu, která je častým problémem v zimních měsících zejména u seniorů, která vzniká pádem na dlaňovou část ruky, opakem je Smithova zlomenina.

Nejčastěji zlomenou karpální kůstkou je os scaphoideum. Zlomenina os scaphoideum vzniká pádem na ruku v ulnární dukci. Bolest zápěstí a ruky může vyvolat i takzvaná boxerská zlomenina, která vzniká úderem pěsti do něčeho pevného, nebo v případě boxerů opakovanou činností ve formě únavové zlomeniny.

Přetížení zápěstí

V této kategorii nalezneme bolesti nacházející původ v přetížení pohybového aparátu. Může se jednat o přetížení jednorázové, nebo dlouhodobé. Diagnózy z této kategorie budeme řadit většinou do tendinopatii, entezopatií a tendinitid.

Nejčastěji se setkáme se setkáme s přetížením extenzoru a abductoru palce, tedy svaly které palec natahují. Tento stav se nazývá Morbus de Quervain. Postižený má bolest na palcové straně zápěstí a to zejména při aktivaci šlach. Dotyčný pociťuje bolest například při navlékání popruhu batohu, otvírání láhve a další práce s jemnou motorikou.

Bolest zápěstí může také pocházet z trigger pointů, což je bolestivý bod, způsobený změnou svalového napětí. Bolestí zápěstí se projevují následující trigger pointy:

Nejvýznamnější jsou pravděpodobně flexory a extenzory ruky, kdy dotyčný pociťuje bolest předloktí a zápěstí. Ostatní svaly působí problémy v oblasti celé horní končetiny, případně problém pochází od krku a jeho svalů. Zvláštní pozornost zaslouží musculus subscapularis u kterého se objevuje takzvaný příznak hodinek, což je pocit tlaku nebo bolesti okolo zápěstí. Ovšem původ není v zápěstí ani krční páteři, ale právě v tomto lopatkovém svalu.

Z přetížení může docházet také k útlaku nervů, těm věnujeme následující část.

Útlak nervu

Nervus medianus

K útlaku nervu dochází v případě, kdy okolní struktury způsobují kompresi daného nervu. Může se jednat o sval v hypertonu, staženou fascii, nebo svalovou dysbalanci která nastaví anatomické struktury, tak že v místě průchodu nervu vytvoří zúžení.

Nejvíce případů zahrnuje útlak nervus medianus a v oblasti karpálního tunelu. Tento stav nazýváme syndrom karpálního tunelu. V praxi je důležité ho umět odlišit od syndrom pronator teres, kdy také dochází k útlaku nervus medianus. Rozdíly v projevech jsou minimální, ale při pohybové léčbě se musí přistupovat odlišně, vzhledem k jiné lokaci komprese nervu.

Nervus ulnaris

Následují útlaky nervus ulnaris, což je nerv, který známe dobře ve spojitosti s bouchnutím do “brňavky”. Nerv v oblasti lokte prochází žlábkem zvaným sulcus nervi ulnaris, kde je nerv uložen povrchově. Zde vzniká sulcus nervi ulnaris syndrom, což je druhý nejčastější úžinový syndrom. Společně se udává také syndromu kubitálního tunelu, který je příznaky téměř totožný. K útlaku stejného nervu dochází také při syndromu Guyonova kanálu. Všechny tyto syndromy se projevují brněním nebo bolestí 4-5. Prstu a přilehlé části dlaně a zápěstí.

Nervus radialis

Útlaky tohoto nervu vznikají v supinátorovém kanálu, kompresí stejnojmenného svalu. Syndrom supinátorového kanálu je poměrně vzácný a projevuje se bolestí nebo brněním po hřbetu zápěstí, ruky a 1-2. prstu (částečně i 3. prst). Dalším mechanismem je útlak v oblasti zápěstí za který můžou příliš utažené hodinky, nebo pouta.

Ostatní útlaky nervu

Další útlaky můžeme nalézat v oblasti krční páteře, například při výhřezu krční ploténky, v rámci syndromu horní hrudní apertury atp. V těchto případech bolest nedominuje obvykle v zápěstí a ruce, ale zabírá větší oblast horní končetiny.

Onemocnění kloubů

I zápěstí podléhá vlivu opotřebení, úbytkem chrupavky v kloubu tak vznikne artróza zápěstí. V takovém případě je nutné posilovat okolní svaly a co nejvíce proces degenerace zpomalit.

Dalším relativně častým, zejména u žen je revmatoidní artritida, což je autoimunní zánět kloubů. Primárně jsou napadeny drobné klouby ruky a zápěstí. Typické je střídání zánětlivé (relaps) a klidové (remise) fáze s ranní ztuhlost prstů a zápěstí. V pokročilejších stádiích vznikají deformity prstů a zápěstí. Objevují se Boutonnierova deformita, deformita labutí šíje, případně až ruptura šlach prstů a subluxace zápěstí.

Pohyby zápěstí a jejich omezení

Zápěstí provádí následující pohyby.

Palmární flexe 70-95°
Dorzální flexe 60-85°
Ulnární dukce 40-45°
Radiální dukce 15-20°

Rozsahy jsou pouze orientační a každý jedinec bude mít jiné v souladu se svou anatomií.

Při funkčních blokádách zápěstí je bolest doprovázena omezením rozsahu pohybu. Blokády zápěstí se chovají podle určitého vzorce.

Omezení dorzální flexe

Blokádou mediokarpálního kloubu do palmárního směru se omezí dorzální flexe zápěstí. Pro obnovení pohybuje je nutné zmobilizovat distální řadu karpálních kůstek právě do palmárního směru.

Omezení palmární flexe

Omezením palmární flexe se projevuje blokáda radiokarpálního kloubu dorzálním směrem. Mobilizaci tedy provádíme dorzálním směrem proximální řady karpálních kůstek.

Omezení ulnární dukce

Mobilizujeme radiokarpální kloub radiálním směrem.

Omezení radiální dukce

Provádíme mobilizaci mediokarpálního kloubu palmárním směrem s důrazem na radiální strany.

Diagnostika bolesti zápěstí

Diagnostika bolesti zápěstí začíná podrobnou anamnézou, kdy se lékař, nebo fyzioterapeut ptá na počátek a průběh problémů. Zajímá se o bolestivé pohyby a činnosti, případně jestli si pacient dokáže nějak ulevit. To doplňuje klinickým vyšetřením zápěstí a podle potřeby pokračuje dál v rámci horní končetiny a dalších částí těla. Obvykle se totiž příčiny nalézají i mimo samotné zápěstí.

Lékař může při podezření na strukturální změnu využít zobrazovacího vyšetření. Při podezření na zlomeninu je standardem využití rentgenu.

Pro zobrazení měkkých tkání může indikovat magnetickou rezonanci.

Při brnění prstů a obecně podezření na některý z úžinových syndromů, zejména karpální tunel, se provádí elektromyografie (EMG). Ta hodnotí jak dobře nervy vedou elektrický signál. I při pozitivních testech je však nutné doplnit klinickými testy na karpální tunel, pro co nejpřesnější výsledky.

Jak se léčí bolest zápěstí

Důležitým faktorem léčby bolesti zápěstí je její příčina. Pokud se nejedná o zlomeninu či luxaci, tak by se člověk měl vyhýbat klidovému režimu (samozřejmě existují i výjimky). Klidový režim v takovém případě může vést k oslabení svalů okolo zápěstí a způsobit tak prohloubení problémů. Avšak je nutné volit cviky správně a zejména zvolit správnou intenzitu. S tím by vám měl pomoci fyzioterapeut nebo kondiční trenér.

Rehabilitace zápěstí má za cíl zlepšit funkci zápěstí, což může znamenat zvýšit sílu okolních svalů, stabilizovat, zvýšit mobilitu, zlepšit svalovou koordinaci a tím umět zápěstí zapojit do celkového pohybového projevu.

Operace zápěstí

Ne vždy je však rehabilitace dostačující a existují případy kdy je nutné operovat. Jedná se o komplikovanější zlomeniny a luxace.

V případě degenerativních onemocnění mohou lékaři přistoupit k výměně celého zápěstí, případně jednotlivých karpálních kůstek.

Časté je operační řešení karpálního tunelu, kdy je cílem uvolnit tlak na nerv. V tomto případě je ovšem vhodné řešit syndrom karpálního tunelu včas, aby se pravděpodobnost operace co nejvíce snížila.

Prevence bolesti zápěstí

Hlavní prevencí bolestí zápěstí je dostatečný a pestrý pohyb. Obecně lze říci, že čím větší je fyzická kondice, tím menší je riziko bolesti zápěstí. Bolestem se ovšem nedá zcela vyhnout, jelikož jsou nedílnou součástí života.

Co mohu dělat pro prevenci? V první řadě nebát se zápěstí zatěžovat a to i v opoře o dlaň. Zátěž by ovšem neměla být moc velká, což by vedlo k problémům z přetížení a naopak moc nízká zátěž nevyvolá dostatečnou adaptaci na zátěž.

Hlavní body prevence při bolesti zápěstí se týkají:

Dostatečná síla svalů předloktí a ruky – Posilovací a stabilizační cviky na zápěstí
Adekvátní zátěž – přestávky při jednostranné činnosti a ergonomie pracoviště
Mobilita a flexibilita zápěstí – stretching a cviky na mobilitu zápěstí