Musculus pectoralis major a subclavius

Referenční zóna:

Spoušťový bod v klavikulární části svalu se projevuje zejména na přední straně ramenního kloubu.

Pro sternální část je charakteristická intenzivní bolest na hrudníku s pokračováním po přední straně paže k mediálnímu epikondylu. V závažnějších případech postihuje i přední a ulnární stranu předloktí a prsteníček a malík z dlaňové strany. Spoušťový bod v mediální sternální části svalu je zajímavý tím, že je snadné zaměnit ho za některé srdeční obtíže.

Kostální a abdominální část svalu se při postižení trigger pointem projevuje zejména u žen a to bolestí a ztuhlostí prsou, nebo zvýšenou citlivostí bradavek.

Bolest vedená po přední straně paže, radiální straně předloktí a do palce a ukazováku je referenční zónou spoušťového bodu v musculus subclavius

Anatomie:

Pectoralis major začíná na mediální části klíční kosti, hrudní kosti a na prvních šesti žebrech. Ačkoliv se rozděluje na klavikulární, sternální, kostální (někteří autoři uvádí společně sternokostální část) a abdominální část, tak má sval jeden úpon na crista tuberculi majoris na pažní kosti.

Inervaci zajišťují nervi pectorales mediales a laterales.

Musculus subclavius je malý sval ukrývající se pod klíční kostí. Začátek je na 1. žebru a úpon zespoda na klíční kost.

Inervace pochází ze stejnojmenného nervu, nervus subclavius.

Funkce:

Velký prsní sval provádí pohyb ve třech kloubech a to sternoklavikulárním, akromioklavikulárním a glenohumerálním. Hlavní funkcí při fixovaném hrudníku je pohyb pažní kosti do addukce a vnitřní rotace a způsobují protrakci ramen. Horní vlákna také pomáhají flexi humeru a dolní vlákna depresi ramenního pletence.

Při fixovaných pažích sval přibližuje hrudník k paži. Děje se tak například při chůzi o berlích nebo cvičení na bradlech.

Musculus subclavius je pomocný nádechový sval, který zvedá první žebro a dále dopomáhá protrakci ramen.

Symptomy spoušťového bodu:

Spoušťový bod v klavikulární části je projevuje bolestí na přední straně ramenního kloubu. Postižený pociťuje omezení pohybu do abdukce a horizontální abdukce ramenního kloubu.

Sternální část se projevuje zejména bolestí na hrudi. V případě, že je spoušťový bod lokalizován na levé straně, může svými projevy být podobný srdečním obtížím jako je například angina pectoris. Bolest pokračuje na přední straně paže, mediálním epikondylu a na ulnární části předloktí směřující k IV. a V. prstu.

Bolestivost prsou, nebo zvýšená citlivost bradavek jsou příznaky trigger pointu v kostální části svalu. Pro ženy je v tomto případě nepříjemné nošení podprsenky, nebo trička. Je jedním ze zdrojů nočního buzení.

Musculus subclavius a jeho spoušťový bod se podílí na vzniku thoracic outlet syndromu.

Rizikové faktory:

• Dlouhý sed
• Vzpírání
• Používání zahradnických nůžek
• Imobilizace v paže v závěsu
• Srdeční problémy

Přidružené spoušťové body:

Latissimus dorsi, teres major, subscapularis, scaleni, přední a zadní část deltového svalu, coracobrachialis, serratus anterior, rhomboidei, střední část trapézu, infraspinatus a teres minor.

Terapie:

Režimová opatření

Velký vliv zde má edukace pacienta. Pro psychiku pacienta je blahodárné zjistit, že problém je původem myofasciálního a ne srdečního původu. Samozřejmě ale nemůžeme každou bolest na hrudi připsat svalovému původu, spoušťový bod se totiž může vytvořit i na základě srdečního onemocnění.

Z vadného držení těla jsou náchylnější osoby s kulatými rameny. Pro trvalé odstranění problémů je tedy někdy nezbytné odstranit kulatá ramena.

Při spaní na boku nepostižené strany zabráníme provokaci podložením postižené ruky polštářem. Dostává se tak do pozice, kdy není sval ve zkrácení.

Uvolňovací cvičení

Zde si ukážeme dva možné způsoby, jak svaly uvolnit. Jedná se o protažení a uvolnění míčkem.

K protažení využijeme zeď, nebo zárubně od dveří. Zapřeme se zeď předloktím, loket do výšky ramene (poté můžeme dávat loket do vyšší, či nižší pozice pro nalezení vhodného směru tahu). Nakročíme jednou nohou dopředu a přenášíme váhu na přední nohu a tím zvyšujeme tah na prsní sval. Protažení by nemělo být bolestivé. Měli bychom cítit příjemný tah a měli bychom postupně získávat větší rozsah pohybu.

Uvolnění míčkem provádíme vleže na břiše, nejlépe na pevném povrchu. Míček vložíme do oblasti velkého prsního svalu a paži máme otočenou dlaní na zem. Citlivé místo nalézáme posunováním míčku a poté změnou polohy paže.

Izometrické cvičení

Izometrie provádíme v ranných stádiích rehabilitace. Můžeme využít protitlak druhé ruky, případně gymball.

Variantu bez pomůcek provede pokrčením lokte do 90° podél těla. Druhou rukou vytvoříme protitlak na distální část předloktí. Výdrž trvá cca 10 sekund a opakujeme 6-10 ve 2-3 sériích.

K izometrii můžeme využít i gymball. Oba lokti pokrčíme do pravého úhle a mezi dlaně vložíme gymball. Následně provádíme tlaky do balónu se stejným počtem opakování jako v cviku předešlém.