Musculus supraspinatus

Referenční zóna:

Zasahuje zejména do ramene, paže a lopatky. Spoušťový bod se zde projeví jako hluboká bolest v oblasti středního deltového svalu s přesahem do nadlopatkové oblasti. Bolest má tendenci pokračovat na paži a to na přední i zadní stranu, někdy až laterálnímu epikondylu. Vzácně bolest pokračuje až na radiální stranu předloktí.

Anatomie:

Sval je umístěný ve fossa supraspinata, což je jamka v horní části lopatky. Upíná se na tuberculum majus humeri, tedy na pažní kost v horní části.

Inervace je zprostředkována nervus suprascapularis.

Funkce:

Musculus supraspinatus abdukuje paži.

Dále má také důležitou funkci stabilizace hlavice kosti pažní v kloubní jamce (fossa glenoidale). Sval přitahuje hlavici směrem do jamky, aby hlavice „nevypadla“ z kloubní jamky. Supraspinatus je například aktivní při pohybu rukou při chůzi, což brání pohybu hlavice dolů.

Symptomy spoušťového bodu:

Spoušťový bod se projevuje bolestí v referenční zóně hlavně při abdukci. Tupá bolest může být přítomna i v klidu. Vzácně může způsobovat noční bolesti.

Trigger point v supraspinatu může způsobovat a křupání ramenního kloubu, které vymizí po léčbě trigger pointu.

Postižený si stěžuje na bolest ramene při česání vlasů, čištění zubů a nebo holení. Sportovci tímto spoušťovým bodem trpí hlavně při tenisu, volejbalu nebo při házené. Často je aktivní i při impingement syndromu.

Rizikové faktory:

• Nošení těžkých věcí se svěšenou rukou (kufr, nákup atd.)
• Pravidelné venčení velkého psa na vodítku
• Zvedání těžkých věcí nad hlavu nebo nad úroveň ramen
• Dlouhá práce s rukama nad hlavou

 

Přidružené spoušťové body:

Infraspinatus, trapezius, deltoideus a latissimuss dorsi.

Terapie:

Režimová opatření

Postižený by měl regulovat případně vynechat nošení těžších věcí se svěšenou rukou (kufr, nákupní taška atd.). Stejné opatření platí pro práci s rukama nad hlavou, případně zvedání těžších předmětů nad úroveň ramen.

Rizikové může být i venčení většího psa, v případě že trhne za vodítko.

Uvolňovací cvičení

Uvolnění lze provést o zeď, případně vleže na zemi za pomoci míčku, nebo tenisáku. Nahmatáme si na lopatce spina scapulae (výrazný kostěný útvar na lopatce) a míček položíme těsně nad spinu do fossa supraspinata, kde je sval uložený. Tlačíme proti zdi/zemi a hledáme citlivé místo. Jakmile ho najdeme setrváme zde a čekáme na relaese effect. Při hledání citlivého místa můžeme používat i jiné polohy paže.

Druhé místo, které uvolňujeme se nachází v blízkosti úpon svalu, tedy na boku paže. Nahmatáme kostěnou část ramene a pokračujeme na bok paže. Jakmile se dostaneme do měkkých tkání, tak přiložíme míček a opět vytváříme tlak o zeď/zem. Hledáme citlivé místo a opět čekáme na relaese effect.

Izometrická kontrakce

V brzké fázi rehabilitace se přistupuje k izometrické kontrakci. Provedení cviku je následující – stojíme bokem ke zdi, paže podél těla loket pokrčen zhruba do pravého úhle. Vytvoříme tlak směrem do abdukce (tlak směrem od těla) proti zdi, případně si vytvořit druhou rukou protitlak ze zevní strany lokte. Provedení by nemělo být bolestivé, tedy tomu přizpůsobíme intenzitu cviku. Doba trvání cviku je 10 sekund, počet opakování 6-10, ve 2-3 sériích.

Excentrická kontrakce

Výchozí poloha je upažení. Paži spouštíme plynule do připažení, tento akt by měl trvat 4-6 vteřiny. Cvik opakujeme 10x ve 2-3 sériích. V případě, že je takto cvik příliš lehký, provádíme s činkou (při bolestivých stavech obvykle stačí 0,5-2kg), nebo odporovou gumou.