Musculus splenius capitis a cervicis
Referenční zóna:
Splenius capitis je jedním ze svalů, který při postižení spoušťovým bodem způsobuje bolest hlavy. Bolest se soustředí v oblasti temene, blíže k postižené straně.
Trigger point v horní části splenius cervicis způsobuje difuzní bolest uvnitř hlavy, která se nejvíce soustředí do stejnostranného oka.
Pro dolní část splenius cervicis je typická referenční zóna nad lopatkou a na zadní straně krku. Podobný vzorec nacházíme i u levator scapulae.
Anatomie:
Splenius capitis začíná na ligamentum nuchae a processus spinosus C7-Th3 a upíná se na processus mastoideus.
Splenius cervicismá začátek na processus spinosus Th3-Th6 a úpon se nachází na processus transversus C1-3.
Inervace pro oba svaly pochází ze zadních větví míšních nervů.
Funkce:
Společně při oboustranné akci provádí extenzi krční páteře a hlavy. Jednostranná aktivita způsobuje rotaci krku a hlavy na stranu svalu.
Symptomy spoušťového bodu:
Splenius capitis
Typicky se spoušťový bod projevuje bolestí temene.
Splenius cervicis
Pacient může pociťovat bolest krku, spánkové části hlavy a oka.
Objevuje se mírné omezení aktivní rotace krční páteře pro bolest. V tomto případě si postižený stěžuje na zatuhlý krk. Pokud se objeví trigger point i ve stejnostranném levator scapulae, pohyb do rotace je pak téměř znemožněn. Tento stav bude pacient popisovat spíše jako zablokovaný krk.
Bolest oka a očnice mohou být doprovázeny příznaky jako je dvojité vidění, migréna.
Rizikové faktory:
- Hyperkyfóza
- Otáčení se do monitoru (který není před námi)
- Autonehody (whiplash syndrom)
- Hra na akordeón
- Usnutí s hlavou přes okraj opěrky
- Ofouknutí studeným vzduchem (zejména při svalové únavě)
- Kontaktní čočky (kvůli jinému lomu světla začne postižený uhýbat hlavou)
- Shyb (špatná technika, nepřiměřená intenzita)
Přidružené spoušťové body:
Semispinalis cervicis, suboccipitales, levator scapulae, sternocleidomastoideus, horní část trapézu, temporalis a hluboká část musculus masseter.
Terapie:
Režimová opatření
Korekce asymetrie pánve, nadměrná kyfóza hrudní páteře a předsun hlavy je důležitým aspektem léčby.
Pro pracující za počítačem je vhodné dělat pauzy na cvičení každých 30-60 minut. Počítač by měl být v ideálním případě v úrovni očí a přímo před námi. Neměli bychom se k němu otáčet do strany.
Uvolňovací cvičení
K uvolnění využijeme tzv. zásuvku. Cvičení můžeme provádět v jakékoliv poloze s napřímenou páteří. Bradu zasouváme směrem proti krku, ale pohyb by měl být prováděn pouze po horizontále. Nemělo by docházet k předklonu ani záklonu hlavy, což je častou chybou. Výdrž mezi 10-20 vteřinami.
Izometrická cvičení
Provádíme ve 3 variantách.
- Přiložíme ruku na spánek a provádíme tlak a hlava má za úkol se nepohnout.
- Tentokrát bude ruka v týle a opět budeme vytvářet protitlak. Zde je důležité neprovádět souhyby v hrudní páteři, což by mohlo ovlivnit zacílení cviku.
- Odporovou gumu obmotáme okolo hlavy, tak aby se překřížila na čele. Volné konce držíme rukama a táhneme vždy pouze za jeden konec. Úkolem je aby hlava vydržela tah a neotočila se ve směru tahu.
V každém cviku vydržíme 10 sekund pří 5-10 opakováních a 2-3 sériích.
Zdroj obrázků
Travell JG, Simons DG, Simons LS (2018). Travell and Simons' Myofascial Pain and Dysfunction: The Trigger Point Manual. Baltimore, MD: Lippincott Williams&Wilki.