Suboccipitales (Rectus capitis posterior major a minor, Obliquus capitis superior a inferior)
Referenční zóna:
Trigger point v hlubokých šíjových svalech je častým zdrojem bolesti hlavy. Postižený může mít pocit bolesti celé hlavy, ale při detailnějším popisu vyzdvihne jednostrannou bolest v týle, na čele a do oka.
Anatomie:
Jedná se o nejhlouběji lokalizované svaly krku.
Rectus capitis posterior minor
Průběh svalu je téměř vertikální. Spojuje 1. obratel se záhlavím.
Rectus capitis posterior major
Tento sval je větší než předchozí a jeho průběh je více diagonální. Nachází se mezi 2. obratlem a záhlavím.
Obliquus capitis superior
Začátek se nachází na processus transversus 1. obratle (C1) a úpon je na kosti týlní.
Obliquus capitis inferor
Odstupuje z processus spinosus C2 a úpon nachází na processus transversus C1.
Inervaci zajišťují dorsální větve míšních nervů.
Funkce:
Hluboké šíjové svaly provádí pohyb ve dvou kloubech. Jedná se o skloubení mezi lebkou a prvním obratlem a dále mezi prvním a druhým obratlem. První z kloubů se účastní zejména flexe a extenze („ano“ pohybů) a druhý kloub rotací („ne“ pohyb).
Symptomy spoušťového bodu:
Málokdy se projevují bez přičinění ostatních krčních svalů. Hlavním symptomem je bolest hlavy, která může narušovat spánek, pro nesnesitelnost tlaku polštáře.
Při trigger pointu v musculus obliquus capitis inferior je poznávacím znamením bolestivé nebo znemožněné sledování zpětných zrcátek v autě.
Rizikové faktory:
- Dlouhodobý pohled vzhůru (v divadle, koukání na televizi)
- Dlouhé vytočení hlavy jedním směrem (na koncertu, konverzace s někým kdo stojí/sedí vedle)
- Předsun hlavy
- Nevhodné brýle nebo kontaktní čočky
- Trauma hlavy nebo krku
Přidružené spoušťové body:
Svaly zadní strany krku, splenii a sternocleidomastoideus.
Terapie:
Režimová opatření
Udržet krk v teple v chladném počasí je pro postiženého jedním ze způsobů, jak zabránit aktivaci spoušťového bodu, samotný chlad na kůži může být spouštěčem. V případě, že máme krk holý, máme tendenci zdvihat rameno a zaklánět hlavu a tím přetěžovat trapezius, levator scapulae, zadní svaly krku a suboccipitales. Dobrou prevencí pro aktivaci spoušťového bodu může být otužování.
Pohled vzhůru po dlouhou dobu stimuluje záklon hlavy a tím aktivuje hluboké šíjové svaly. Děje se tak například v divadle, kde je příliš vyvýšené pódium (v tomto případě volíme sedadla více vzadu).
V případech, kdy se symptomy mají tendenci vracet, je vhodné zkontrolovat brýle, nebo kontaktní čočky, pokud máme vhodnou ohniskovou vzdálenost. Dochází tak ke špatnému lomu světla a kompenzujeme to jinou polohou hlavy.
Uvolňovací cvičení
Jedním z uvolňovacích cviků je tzv. zásuvka. Cvičení můžeme provádět v jakékoliv poloze s napřímenou páteří. Bradu zasouváme směrem proti krku, ale pohyb by měl být prováděn pouze po horizontále. Nemělo by docházet k předklonu ani záklonu hlavy, což je častou chybou. Výdrž mezi 10-20 vteřinami.
Izometrická kontrakce
Předchozí cvik můžeme využít i jako izometrii, v několika polohách. Ve stoje izometrie provádíme proti zdi, v případě že nám předsun hlavy nebo přílišná kyfóza hrudní páteře nedovoluje kontakt hlavy se zdí, vyplníme tento prostor srolovaným ručníkem, overbalem, nebo čímkoliv vhodně velkým. Izometrie provádíme 10 sekund při počtu opakování 6-10, ve 2-3 sériích.
Ve variantě v kleče na čtyřech využíváme odporovou gumu. Střed gumy dáme na záhlaví a oba konce zafixujeme rukou o zem. Proti odporu gumy provádíme zásuvku, tentokrát za udržení vertikály. Dodržujeme 10 sekund izometrie a počet opakování 6-10, ve 2-3 sériích.
Zdroj obrázků
Travell JG, Simons DG, Simons LS (2018). Travell and Simons' Myofascial Pain and Dysfunction: The Trigger Point Manual. Baltimore, MD: Lippincott Williams&Wilki.