Musculus pterygoideus medialis

Referenční zóna:

Spoušťový bod musculus pterygoideus medialis se projevuje do mnoha oblastí hlavy. Jsou to jazyk, měkké patro, hltan, okolí čelistního kloubu, dutina nosní a Eustachova trubice. V těchto oblastech má velký význam na funkci, což se projeví rozličnosti symptomů.

Anatomie:

Začátek svalu se nachází ve fossa pterygoidea a na tuber maxilae. Úpon nalezneme na tuberosita pterygoidea na angulus mandibulae.

Inervace je zajištěna nervus pterygoideus medialis.

Funkce:

Při jednostranné akci sval vychyluje dolní čelist do opačné strany. Tento pohyb je důležitý při mělnění stravy.

Oboustranná aktivace provádí elevaci mandibuly, tedy zavíraní úst.

Symptomy spoušťového bodu:

Bolest do referenčních zón je aktivována zejména při otvírání úst, například při konzumaci potravy. Objevuje se omezení při otvírání úst.

Trigger point může způsobit bolest krku a bolestivé polykání. Dalším nečekaným projevem je zadní rýma a tečení z nosu.

Jak již bylo řečeno ovlivňuje i Eustachovu trubici. Při aktivním spoušťovém bodu se Eustachova trubice špatně otevírá a vzniká takzvaná barohypoacusis, česky zalehlé ucho. Tento stav má tendenci přejít až do tinnitu.

Rizikové faktory:

• Předsun hlavy
• Časté žvýkání žvýkačky
• Bruxismus
• U dětí cucání palce
• Časté zatnutí čelisti (např. při kouření fajfky nebo cigarety)
• Velké emoční napětí

Přidružené spoušťové body:

Pterygoideus lateralis, masseter, sternocleidomastoideus a digastricus.

Terapie:

Režimová opatření

Pro zvýšení efektu terapie je vhodné vyhnout se rizikovým faktorům. Jedná se zejména o kousání tvrdé stravy, žvýkání žvýkaček a u dětí cucání palce.

Ovlivnění přidružených spoušťových bodů a předsunu hlavy jsou další oblasti, kterýma je vhodné se zabývat.

Dalším faktorem může být vysoká míra psychického stresu, při které máme tendenci „scvaknout“ zuby.

Uvolňovací cvičení

Uvolnění musculus pterygoideus medialis můžeme provést pressurou nebo pomocí PIR.

Jelikož je sval přístupný skrz ústa, tak se i pressura provádí skrz ústa. Čekáme na tzv release effect. To je moment, kdy pod prstem cítíme snižující se svalové napětí (tání), obvykle se objeví do 60 sekund.

Postizometrickou relaxaci můžeme provádět jednostranně, nebo oboustranně.

Maximálně otevřeme ústa, rukou vytvoříme tlak na bradu, poté vytvoříme protitlak bradou jako když zavíráme ústa po dobu 10-30 sekund. Následuje fáze relaxace, ruka jemně otvírá ústa. To celé opakujeme 3-5x. Stejné provedení jako u musculus masseter.

Při jednostranné PIR posuneme čelist na opačnou stranu, než je léčený sval. Kořenem dlaně vytvoříme tlak směrem do neutrální polohy po dobu 10-30 sekund a při relaxační fází zatlačíme čelist opět od svalu. Stejné provedení jako u musculus pterygoideus lateralis.

Izometrické cviky

Zvýšení kondice svalu v brzké fázi rehabilitace provádíme tzv. izometrickým cvičením. V tomto případě se bude jednat o pohyb čelisti do strany a zavírání čelisti, kdy si protitlak vytváříme rukou. Provedení by nemělo být bolestivé, tedy tomu přizpůsobíme intenzitu cviku. Doba trvání cviku je 10 sekund, počet opakování 6-10, ve 2-3 sériích.

Excentrická kontrakce

Další fáze získávání kondice svalu je excentrickými cviky.

Začínáme se zavřenými ústy, vytvoříme tlak rukou ze strany čelisti (na straně svalu). Čelistí pohyb brzdíme, ale necháme ji vychýlit do strany (směrem od svalu). Následně ústa zavřeme a cvik opakujeme 10x ve 2-3 sériích.

Začínáme se zavřenými ústy, vytvoříme tlak rukou na bradu, tak abychom otvírali ústa. Bradou pohyb brzdíme, ale necháme ústa otevřít. Následně ústa zavřeme a cvik opakujeme 10x ve 2-3 sériích.