Musculus sternocleidomastoideus

Referenční zóna:

Spoušťový bod se může objevit ve sternální i v klavikulární části svalu.

Sternální část

Postižení dolní sternální části se projevuje bolestí v horní části hrudníku.

Ve střední části se setkáváme s bolestí čelisti, spánku, tváře, temene, nad okem a za okem. V určitém procentu případů se objevuje bolest v krku při polykání.

Pro trigger point v horní části svalu je typická bolest v týle.

Objevují se zde i autonomní projevy oka a nosu. U oka můžeme pozorovat slzení, zarudnutí, světloplachost, nebo rozostřené vidění. Nos se projevuje rýmou případně ucpáním paranazálních dutin a je doprovázen suchým kašlem.

Klavikulární část

Horní část svalu postihuje zejména ucho a jeho okolí. Postižený bolest vnímá jako hlubokou.

Střední část svalu se projevuje bolestí do čela.

Anatomie:

Jak již bylo řečeno sval má dvě části. Sternální začíná na manubrium sterni a klavikulární na horní ploše klíční kosti. Úpon nalezneme na processus mastoideus.

Inervaci zajišťuje nervus accesorius.

Funkce:

Oboustranná funkce

Způsobují předsun hlavy a při pohledu vzhůru záklon krční páteře. Společně s trapézovým svalem stabilizují hlavu při pohybech čelisti během kousání, nebo mluvení.

Účastní se polykání a zároveň je pomocným nádechovým svalem.

Zajímavou funkcí je orientace v prostoru

Jednostranná funkce

Při jednostranné aktivaci svalu se hlava otáčí na druhou stranu a zároveň stáčí vzhůru.

V koaktivaci s trapézem uklání hlavu a přibližuje tak ucho k rameni.

Účastní se také u různých jednostranných sportovních aktivit. Patří mezi ně například tenisové podání, golfový úder nebo skok na jedné noze při volejbalu.

Symptomy spoušťového bodu:

Pacient si stěžuje na unavený krk s tendencí nacházet bolavá místa v oblasti spoušťových bodů. Ten může být vnímaný jako „bulka“ ve svalu a mylně interpretován jako lymfatická uzlina.

Je součástí stavu pacienty popisovaném jako ztuhlý krk. V různých kombinacích se na něm podílí s levator scapulae, trapezius a nebo svaly zadní strany krku.

Sternální část

Objevuje se zde bolest tváří, spánku, týlu, čelisti, horní části hrudníku, nad okem a za okem. Dalším možným projevem je slzení oka, případně poruchy vidění. Poznávacím znamením může být, že postižený začne přivírat oko.

V určitém procentu případů způsobuje poruchy polykání. Může se jednat o bolestivé, nebo obtížné polykání.

Klavikulární část

U trigger pointu klavikulární části nacházíme tři hlavní symptomy: čelní bolest hlavy, vertigo (závrať) spojené s poruchou rovnováhy a poruchy prostorové orientace.

Závratě se objevují zejména při změně zatížení svalu. Typicky se jedná o záklon s rotací, který sval dostává do natažení. Omezeny jsou následující každodenní aktivity: leh, jízda autem nebo rychlé otočení hlavy.

Méně časté příznaky jsou poruchy sluchu a tinnitus. Pro tinnitus je je ale vhodné spíše hledat problém v hluboké části musculus masseter.

Rizikové faktory:

• Předsun hlavy
• Špatná ergonomie (např. monitor je bokem)
• Příliš zvednutá hlava vleže (velký polštář, dva polštáře apod.)
• Jízda na koni
• Malování stropu
• Psaní na tabuli
• Pohled vzhůru (například při sezení v předních sedadlech v kině nebo divadle)
• Trauma
• Autonehody („whiplash“)
• Skolióza
• Nestejná délka dolních končetin
• Zkrácené prsní svaly
• Nevhodné brýle nebo kontaktní čočky (špatný lom světla kompenzujeme nadměrnými pohyby hlavy)
• Při jednostranné hluchotě (kompenzace nakláněním hlavy)
• Paradoxní dýchání
• Chronický, nebo těžký kašel

Přidružené spoušťové body:

Druhostranný sternocleidomastoideus, scaleni, levator scapulae, trapezius, splenius cervicis, svaly zadní strany krku, sternalis, pectoralis major, pectoralis minor, masseter, temporalis, digastricus, orbicularis oculi a frontalis.

Terapie:

Režimová opatření

Hlavní korekcí, na kterou bychom se měli zaměřit je předsunuté držení hlavy.

Správný sed u počítače zařídíme tak, že monitor je ve výšce očí a zároveň je přímo před námi. Neměli bychom mít bokem, abychom nevytáčeli hlavu, protože po určité době přetížíme krční svaly.

Vyhýbáme se také telefonování s mobilem mezi uchem a ramenem. Dochází takto k přetěžování svalů krku. Pokud dotyčný telefonuje v rámci zaměstnání, je vhodné pořídit si handsfree.

Při plavání omezíme kraul. Otočka na stranu od trigger pointu může sval přetížit a symptomy zhoršit.

Příznaky může také zhoršit příliš těsné tričko u krku, nebo kravata.

Uvolňovací cvičení

Protažení svalu provádíme zafixováním klíční kosti oběma rukama a následná rotace směrem od fixované klíční kosti spojená se záklonem. Budeme cítit tah na přední straně krku, který směřuje k uchu. Volíme jemný tah, při kterém nic nebolí a nemotá se nám hlava.

Posilovací cvičení

Cvik provádíme v pozici vleže na zádech, hlavu otočenou o cca 45° od procvičovaného svalu. Následně hlavu odlehčíme od země, přičemž je důležité zachovat stejně vytočení. Pokud je hlava příliš těžká, tak odlehčujeme pouze částečně. V odlehčení držíme 10 sekund při 5-10 opakováních a 2-3 sériích.