Musculus digastricus

Referenční zóna:

Každé ze dvou svalových bříšek má vlastní bolestivý vzorec při postižení spoušťovým bodem.

Venter posterior se projevuje v oblasti musculus sternocleidomastoideus (s jehož trigger pointem se snadno splete) a v menší míře do hrdla. V určitém procentu případů se bolest objevuje i v týle.

Přední část svalu, venter anterior vyzařuje bolest do spodních zůbu, všech 4 řezáků a jejich dásní. Vzácněji se objevuje i bolest jazyka. Spoušťový bod se nachází těsně pod bradou.

Anatomie:

Venter posterior začíná na incisura mastoidea ossis temporalis a šlachovitým přechodem přes jazylku přechází ve venter anterior, který se upíná do fossa digastrica mandibulae.

Inervace je dvojí. Pro venter posterior je z nervus facialis a pro venter anterior nervus mandibularis.

Funkce:

Při fixované jazylce provádí depresi mandibuly (otvírání úst). Naopak při fixované mandibule táhne jazylku směrem vzhůru.

Symptomy spoušťového bodu:

Venter posterior: Největším problémem postiženého obvykle není bolest, ale obtížné polykání, případně pocit „knedlíku v krku“. Pacient je schopný identifikovat místo problému v oblasti musculus sternocleidomastoideus, proto je nutné ošetřit svaly oba. Můžeme také vypozorovat tendenci postiženého vyhýbat se otáčení hlavy na postiženou stranu, protože tento pohyb zhoršuje příznaky.

Venter anterior: Bolest dolních řezáků (dentes incisivi) je typické pro trigger point v přední části musculus digastricus. Tento fakt je ovšem často přehlížen a příčina se hledá pouze v zubech.

Rizikové faktory:

• Bruxismus
• Dýchání ústy
• Deviace nosní přepážky
• Předsunuté držení hlavy
• Autonehody (whiplash syndrom)

Přidružené spoušťové body:

Temporalis, masseter, pterygoideus medialis, pterygoideus lateralis a sternocleidomastoideus.

Terapie:

Režimová opatření

Upřednostnění dýchání nosem před dýcháním ústy. Druhý typ dýchání akcentuje depresi a retruzi mandibuly, což může mít za následek přetížení svalu vlivem stále aktivace ve zkrácené pozici. Pokud symptomy přetrvávají, často je nutné odstranit trigger point i ve žvýkacích svalech (masseter, temporalis, pterygoideus medialis a lateralis).

Presura

Jednou z možností odstranění spoušťového bodu je presura, kterou provádíme na obě části svalu.

Pro nalezení venter anterior přiložíme prsty za okraj spodní čelisti. Mírným tlakem nahoru a pohybem jazyka nalézáme digastricus (při pohybu jazykem se sval bude zatínat). Uvolníme jazyk a pokračujeme prsty směrem k uchu a hledáme citlivá místa pro následné navození relaese effectu.

Venter posterior nalézáme v oblasti úhlu dolní čelisti. Prsty přiložíme k těto části mandibuly a směřujeme lehkým tlakem do hloubky. Zde je důležité odlišit digastricus od sternocleidomastoideus. V této oblasti volíme pouze malý tlak. Hledáme místa, která způsobují symptomy, případně vyzařují bolest do referenční zóny.

Postizometrická relaxace

Pro nápravu funkce se také používá postizometrická relaxace. Nejprve prsty posuneme jazylku doprava a doleva. Směr, do kterého je pohyb tužší je zároveň i strana, kde je digastricus ve větším svalovém napětí. Jednu ruku umístíme na bradu a druhou ruku ze strany jazylky. S nádechem zatlačíme bradou do ruky a zároveň brání pohybu jazylky do strany. S výdechem tlak povolujeme.

Zdroj obrázků

Travell JG, Simons DG, Simons LS (2018). Travell and Simons' Myofascial Pain and Dysfunction: The Trigger Point Manual. Baltimore, MD: Lippincott Williams&Wilki.