Musculus pectoralis minor

Referenční zóna:

Přední strana ramene je hlavní bolestivou zónou spoušťového bodu pectoralis minor. V závažnějších případech bolest pokračuje pod klíční kost. Referenční zóna se objevuje také na přední straně paže, ulnární části předloktí, dlaně a zasahuje do III.-V. prstu.

Anatomie:

Pectoralis minor začíná na přdní části 3.-5. žebra a úpon nalezneme na processus coracoideus na lopatce.

Inervaci zajišťuje nervus pectoralis medialis.

Funkce:

Při aktivaci pectoralis minor je lopatka tažena směrem dopředu, dolů a směrem k hrudní kosti.

Stabilizuje ramenní kloub, v případě že horní končetina tlačí směrem dolů. Děje se tak například při chůzi o berlích nebo při práci s rýčem.

Působí také jako pomocný vdechový sval. K tomu dochází při fixované lopatce.

Symptomy spoušťového bodu:

Hlavním symptomem je bolest na přední straně ramenního kloubu, která pokračuje po ulnární straně celé horní končetiny a může končit až v III.-V. prstu.

Postižený může zaznamenat obtíže při natahování se rukou vpřed nebo vzad, kdy je předmět v úrovní ramene. Problematická může být i práce s rukama nad hlavou.

Ramena v protrakci značí nerovnováhu mezi prsními svaly a rhomboidei. Při této skutečnosti je můžeme najít spoušťový bod právě v musculu pectoralis minor.

Společně s pectoralis major mohou napodobovat obtíže se srdcem (angina pectoris, ischeická choroba srdeční, infarkt myokardu atd.).

Rizikové faktory:

• Fraktura žeber
• Autonehoda
• Chůze o berlích se špatnou výškou berlí
• Intenzivní kašel
• Dlouhodobě špatný sed (nahrbení a protrakce ramen)
• Snížená svalová síla spodní části trapézového svalu

Přidružené spoušťové body:

Pectoralis major, přední deltoideus, scaleni a sternocleidomastoideus.

Terapie:

Režimová opatření

Příliš utažené popruhy od batohu, případně ramínka od podprsenky podporují vznik spoušťového bodu. V tomto případě je vhodné využít hrudní popruh batohu a pokud jím batoh nedisponuje, tak si pořídit externí. V druhém případě je přívětivější variantou sportovní podprsenka.

Mezi typické aktivity, které mohou provokovat potíže jsou například zahrádkaření, kancelářská práce, nebo chůze o podpažních berlích. Tyto aktivity není nutné vyřadit, ale je vhodné si je dávkovat na kratší časové úseky.

Často bývá v doprovodu oslabené dolní části trapézu, na který je tedy vhodné také zacílit terapii. Stejně tak je důležitá náprava paradoxního dýchání.

Uvolňovací cvičení

Zde si ukážeme dva možné způsoby, jak sval uvolnit. Jedná se o protažení a uvolnění míčkem. Podobné cviky používáme i na pectoralis major.

K protažení využijeme zeď, nebo zárubně od dveří. Zapřeme se zeď předloktím a experimentujeme s výškou lokte. Dle potřeby můžeme využít i několik poloh. Nakročíme jednou nohou dopředu a přenášíme váhu na přední nohu a tím zvyšujeme tah na prsní sval. Protažení by nemělo být bolestivé. Měli bychom cítit příjemný tah a měli bychom postupně získávat větší rozsah pohybu.

Uvolnění míčkem provádíme vleže na břiše, nejlépe na pevném povrchu. Míček vložíme do oblasti malého prsního svalu (blíže k rameni oproti pectoralis major) a paži máme otočenou dlaní na zem. Citlivé místo nalézáme posunováním míčku a poté změnou polohy paže.

Posilovací cvičení

Jednoduchým posílením svalu jsou lopatkové kliky v poloze na čtyřech. Stáhneme ramena směrem od uší a provádíme pohyb lopatky k sobě a od sebe. V pozici od sebe můžeme zdůraznit izometrie (výdrže), nebo vyšší počet opakování. Důležité je rozlišovat pohyb od tzv. „kočičího hřbet“, kdy jedinci s horší propriocepcí neodlišují pohyb páteře od pohybu lopatek.

Provádíme 10-20 opakování ve 2-3 sériích s důrazem na pohyb správnou oblastí. Při izometrickém cvičení využijeme 10 sekundový interval v počtu opakování 6-10 se zachováním počtu sérií.