Dlouhé extenzory prstů na noze (musculus extensor digitorum longus a extensor hallucis longus)
Referenční zóna:
Hlavní referenční zónou spoušťového bodu je nárt. Pro extensor digitorum longus zejména v oblasti II.-IV. hřbetu prstů, do kterých také zasahuje.
Extensor hallucis longus se projevuje bolestí na nártu a v oblasti palce.
Pro oba svaly může být společná bolest v distální části holeně.
Anatomie:
Extensor digitorum longus: Sval začíná na proximální části tibie, fibuly a membrána interossea cruris. Pokračuje do nártu, kde se upíná do dorzální aponeurózy II.-V. prstu a baze malíkového metatarzu.
Extensor hallucis longus: Začátek se nachází na vnitřní straně lýtkové kosti a upíná se až do distálního článku palce.
Oba svaly jsou inervovány nervus peroneus profundus.
Funkce:
Svaly společně produkují dorzální flexi hlezenního kloubu, everzi. Extensor digitorum longus zvedá II.V. prst nohy a extensor hallucis longus zvedá palec.
Při chůzi svaly kontrolují pohyb přednoží při došlapu. Zabraňují „plácnutím“ chodidla o zem. Chůze na nerovném povrchu aktivuje tyto svaly, které přizpůsobují nastavení chodidla. Dále brzdí pohyb při chůzi ze schodů nebo doskoku.
Symptomy spoušťového bodu:
Největší obtíží postiženého trigger pointem je bolest v oblasti nártu. Významným poznávacím znakem slabosti nebo spoušťového bodu je plácnutím chodidla o zem při došlapu, kvůli omezené kontrole pohybu. V krajním případě sval může utlačit nervus peroneus profundus (peroneální paréza), kdy dochází k nemožnosti extenze v hlezenním kloubu. Tento stav je charakteristický takzvanou kohoutí chůzí, kdy postižený nadměrně zvedá dolní končetinu, aby zabránil zakopnutí.
Rizikové faktory:
- Radikulární syndrom L4-L5
- Jízda v autě, kdy je kotník dlouho ve stejné pozici na pedálu.
- Běh po nerovných plochách
- Kopaní do míče
- Fraktury tibie a fibuly
Přidružené spoušťové body:
Terapie:
Režimová opatření
Pokud pedály způsobují nadměrnou dorziflexi, je vhodné odsunout autosedačku dál od pedálů. V období, kdy jízda autem způsobuje problémy je vhodné dělat pauzy každých 30-60 minut a dostat nohu do jiné polohy.
Vhodné je také v období léčení botám s vysokým podpatkem.
Způsobuje-li obtíže běh, tak je vhodné regulovat intenzitu (méně sprintů, změn směru, menší vzdálenost) a v závažnějších případech běh vynechat.
Uvolňovací cvičení
K uvolnění se dá použít stretching. V méně závažných případech postačí klek na patách, kdy jsou nohy opřené o nárty. Výdrž je 30-40 sekund.
Pokud je předchozí cvik příliš bolestivý, volí se varianta ve stoje. Postižená noha je zanožena a opřena o špičku a postupně se snažíme protlačovat nárt směrem dopředu do mírného tahu. Výdrž v pozici je 30-40 vteřin.
Posilovací cvičení
Provedení je stejné jako u tibialis anterior. Opřeme se zády o zeď a zapřeme se o nohy kousek od zdi (čím blíže, tím bude cvik těžší a čím dále tím bude lehčí). Kolena zůstávají propnutá a zvedáme špičky nahoru. Provedení by nemělo být bolestivé. Počet opakování je 8-20 ve 2-3 sériích.
