Únavová zlomenina stehenní kosti – příčiny, příznaky a léčba
Co to je únavová zlomenina stehenní kosti a jak vzniká
Únavová zlomenina stehenní kosti neboli femuru je zranění vznikající přetížením kostní tkáně. Pokud jsou překonány adaptační mechanismi kostní tkáně, dochází k mikrofrakturám, které poté mohou vyústit ve zlomeninu. Tento typ zlomeniny vzniká v oblasti krčku, nebo diafýzy femuru.
Vzniká zejména u aktivních jedinců, kde poslední dobou došlo ke zvýšení tréninkové zátěže, případně byly na kost vyvinuty nepřiměřené nároky (nárazově delší a častější výlety, než jsme zvyklí, případně více směn v zaměstnání, kde jsme takzvaně na nohou).
Vznikat může i u méně aktivních jedinců zejména špatnou životosprávou. Častěji budou postiženi jedinci s nedostatečnou nebo nutričně nehodnotnou výživou.
Další možností vzniku je hormonální nerovnováha. Toto se týká hlavně žen v období klimakteria.
Jaké jsou rizikové faktory pro vznik únavové zlomeniny stehenní kosti
Mezi rizikové faktory patří:
- Lehká atletika, běh, basketbal, fotbal, tanec
- Ženské pohlaví
- hypovitaminóza D
- Kouření a zvýšený příjem alkoholu
- Nízká aktivita jedince
- Osteoporóza
- Podvýživa a nutričně nevyvážená strava
Jaké jsou příznaky únavové zlomeniny stehenní kosti
Hlavním příznakem je bolest v oblasti stehna, nebo kyčle bez zjevné příčiny. Obvykle nám pro únavovou zlomeninu napoví zvýšená aktivita jedince před počátkem bolesti.
Bolest se zhoršuje s aktivitou, zejména při chůzi a běhu, případně jsou tyto aktivity úplně znemožněny. Objevuje se antalgická chůze, kdy dotyčný ulevuje danému segmentu.
Dalšími symptomy jsou otok stehna a bolest stehna na dotyk.
Objevuje se také snížená hybnost kyčelního, případně i kolenního kloubu, a to jak hybnosti aktivní, tak i pasivní.
Jak se únavová zlomenina stehenní kosti léčí
V úvodních týdnech léčby je nutně odlehčení končetiny za pomoci berlí, nebo francouzských holí. Při zatížení při chůzi o berlích se dbá na postupnou zátěž, avšak respektujeme bolestivost. Začíná se úplným odlehčením a poté na končetinu lehce našlapujeme (zbytek váhy přenášíme do berlí) a postupně zvyšujeme zátěž, dokud noha nepojme naši celou váhu bezbolestně. Tento proces trvá obvykle 6-8 týdnů, je tedy nutné nic neuspěchat a dílčí kroky dělat pomalu.
V období s berlemi používáme izometrická posilovací cvičení na svaly hýždí (gluteus maximus, medius a minimus) stehna (quadriceps, hamstringy a adduktory), lýtka (gastrocnemius, soleus, tibialis anterior, tibialis posterior a peronei). S nabývající silou začínáme využívat i excentrické a koncentrické kontrakce (typ svalové práce při které sval pracuje proti odporu při natahování a zkracování). V poslední fázi se zaměřujeme i na plyometrii.
Pro získání rozsahů zařazujeme také mobilizační cviky na kyčel, koleno, hlezno a bederní páteř a případně další klouby s omezeným rozsahem pohybu.
