Musculus quadriceps femoris

Referenční zóna:

Qudriceps femoris má čtyři části (rectus femoris, vastus lateralis, vastus medialis a vastus intemedius). V každé z částí se může objevit spoušťový bod, který se projevuje ve stehni nebo koleni. Rectus femoris a vastus medialis se projevují na přední straně kolene. Vastus lateralis na vnější a zadní straně kolene.

Rectus femoris

Spoušťový bod se obvykle nachází blíže ke kyčelnímu kloubu, ale projevy má hlavně zepředu okolo čéšky (patelly). Bolest je vnímaná jako hluboká.

Vastus medialis

Referenční zóna se nachází na přední a vnitřní straně kolene a stehna. Bývá často přehlížen, protože nezpůsobuje žádné omezení hybnosti.

Vastus intermedius

Část schovaná pod rectus femoris, je tedy palpovatelný nepřímo. Trigger pointy se objevují v různých částech svalu a referenční zóna je tedy závislá na jeho poloze. Obecně se jedná o přední a zevní stranu stehna.

Vastus lateralis

Lokalizace spoušťových bodů je po celé délce zevní strany stehna. Bolest se objevuje od hřebene kosti kyčelní přes koleno až na zevní stranu bérce v závislosti na umístění spoušťového bodu.

Anatomie:

Každá hlava svalu začíná na jiné anatomické struktuře.

• Rectus femoris – spina iliaca anterior inferior
• Vastus medialis – labium mediale lineae asperae
• Vastus intermedius – přední plocha stehení kosti (femur)
• Vastus lateralis – labium laterale lineae asperae

Všechny hlavy, až na rectus femoris, začínají na stehenní kosti. Jedinný rectus femoris začíná na pánvi.

Hlavy se poté upínají skrz ligamentum patelae do tuberositas tibiae na holenní kosti.

Inervaci zajišťuje nervus femoralis.

Funkce:

Společně všechny hlavy fungují jako hlavní extenzor (natahovač) kolenního kloubu. Rectus femoris má dále doprovodnou funkci flexe v kyčelním kloubu.

V běžném životě se s aktivitou quadricepsu setkáváme například při dřepech, chůzi, cyklistice, zvedání břemene. Při stoji není za normálních okolností aktivní. Je zodpovědný také za kontrolování a brždění pohybu při běhu nebo chůzi ze schodů.

Symptomy spoušťového bodu:

Mimo bolest v referenční zóně se objevují problémy jako podlamující se koleno u trigger pointu ve vastus medialis, uzamčené koleno u vastus lateralis a podlamující se kyčel u rectus femoris.

Rectus femoris

Pacienti se mohou probudit v noci s bolestí na čéšce/nad čéškou a mají problémy při chůzi ze schodů.

Vastus medialis

Projevuje se hlubokou bolestí v koleni a stejně jako spoušťový bod v rectus femoris může narušovat spánek. Výrazným symptomem je podlamující se koleno, které je způsobeno epizodickou inhibicí vastus medialis. Obvykle se koleno podlomí při chůzi po nerovném povrchu, kdy dojde vnitřní rotaci v koleni a dostane tak postižený sval do nepřiměřené zátěže.

Vastus intermedius

Pro trigger point v této části svalu je typickým problémem neschopnost natáhnout nohu v koleni, zvláště při delším znehybnění (např. při cestování autem, vlakem, letadle, kdy je člověk delší dobu v pozici sedu). Projeví se to již při vstávání ze sedadla. Noha se v různé míře podlomí a při prvních krocích je patrné kulhání.  Samotný sed je ovšem bez problémů.

Stav kdy se často podlamuje koleno může být způsoben kombinací spoušťového bodu ve vastus intermedius a musculus gastrocnemius.

Vastus lateralis

Chůze spojená s bolestí na zevní straně stehna a kolene může být následkem spoušťového bodu ve vastus lateralis. Opět dochází k narušení spánku v poloze na postiženém boku.

Trigger point v distální části svalu ovlivňuje hybnost čéšky,  může dojít až k její imobilizaci. V této situaci se stává obtížné kolenní kloub pokrčovat a natahovat. Pro pacienta se stává obtížná chůze a sed s pokrčenýma nohama.

Rizikové faktory:

• Zakopnutí
• Trauma
• Přetížení z hlubokých dřepů
• Imobilizace dolní končetiny
• Dlouhý sed
• Akcentovaná pronace chodidla
• Běh
• Lyžování
• Skoky a doskoky

Přidružené spoušťové body:

Hamstringy, iliopsoas, sartorius, peroneus longus, gluteus medius, gluteus minimus, adduktory kyčle a tensor fasciae latae.

Terapie:

Režimová opatření

Postižený by se měl vyhýbat přetížení čtyřhlavého stehenního svalu. Při zvedání těžkých věcí místo dřepu může využít mrtvý tah, kdy se zátěž přesune více do hamstringů a hýžďových svalů. Obecně je v tomto případu vhodné dělat dřep pouze v částečném rozsahu, protože v dolní pozici hlubokého dřepu sval pracuje s nevýhodnou pákou.

Při zvedání ze židle si dotyčný pomůže zapřením horních končetin do kolen, nebo do opěrek židle.

Dlouhá imobilizace svalu například při sezení (práce s pc, dálkové řízení, cestování letadlem a zejména sed v křesle s nataženýma nohama na taburetu) je situace, které bychom se měli také vyhýbat. Doporučují se krátké pauzy na protažení každou hodinu. A v případě domácího sezení můžeme nahradit křeslo houpacím křeslem, při kterém dochází k aktivaci svalů okolo kolene a kyčle.

Uvolňovací cvičení

Uvolnění čtyřhlavého stehenního svalu provádíme protažením nebo za použití foam rolleru.

Rollerem uvolňujeme všechny části svalu. Vleže na břiše umístíme roller pod stehno a jsme zapřeni druhou nohou a předloktím o zem. Jezdíme rollerem po stehnu ve směru ke koleni a kyčli a zároveň korigujeme pohyby do stran. Při nalezení citlivého bodu v místě setrváme a čekáme na fenomén tání.

Izometrická kontrakce

Zde si popíšeme 2 izometrické cviky, které můžeme využít v úvodní fázi rehabilitace.

První cvik provádíme vleže na zádech, případně v sedě s nataženými dolními končetinami. Samotnou kontrakci provedeme propnutím kolene do podložky po dobu 10 sekund. Opakování provádíme v počtu 6-10, při 2-3 sériích.

Pro zacílení jiné části quadricepsu můžeme využít cvik s odporovou gumou. Provedení je vsedě s volně svěšenýma nohama. Za kotník máme zapřenou odporovou gumu, tak aby nám dávala odpor do extenze (vykopnutí). Izometrii vytvoříme snahou narovnat koleno proti odporu gumy. V odporu setrváme po dobu 10 sekund při stejném počtu opakování a sérií jako v předchozím cviku.

Posilovací cvičení

K posílení můžeme využít, jak stroj na předkopávání, případně s vlastní vahou tzv. sissy squat. V tomto článku popíšeme pouze techniku sissy squatu.

Cvik začínáme ve stoje a pohyb iniciujeme z kolen pohybem dopředu. Stehna a trup zůstávají po dobu provedení v jedné ose. Koleny se snažíme dosáhnout co nejblíže k zemi, bez souhybu kyčlí. Od určité hloubky bude nutné začít nadzvedat paty, čímž cvik otestuji i naši rovnováhu. Pohyb nahoru provádíme tlakem do země, nikoliv přes pokrčení kyčlí.

Důležité je uvědomit si, že každý bude mít jiný rozsah pohybu. V úvodních fázích se budeme soustředit na prohloubení cviku za udržení správné techniky. Jedním z indikátorů, že pohyb provádíme správně je, že primárně ucítíme pracovat přední stranu stehna. Provádíme 10-20x ve 2-3 sériích.