Poranění syndesmózy a jak jej odlišit od podvrtnutí kotníku
Tibiofibulární syndesmóza je vazivové spojení, které hraje klíčovou roli při stabilizaci hlezenního kloubu, zejména při zatížení, jako je chůze, běh nebo skákání. Poranění syndesmózy se řadí mezi závažnější typy podvrtnutí kotníku a vyžadují pečlivou diagnostiku a léčbu. U sportovců může znamenat delší návrat zpět ke sportu, ale při správném postupu se lze většinou plně zotavit.
Co to je tibiofibulární syndesmóza?
Tibiofibulární syndesmóza je vazivové spojení mezi distální (dolní) částí holenní kosti (tibie) a lýtkové kosti (fibuly). Její základ tvoří několik vazivových struktur: přední dolní tibiofibulární vaz (AITFL), zadní dolní tibiofibulární vaz (PITFL), mezikostní (interosseální) membrána a transverzální vaz. Tyto struktury udržují distální (dolní) část holenní a lýtkové kosti pevně spojené a zajišťují správné usazení hlezenní jamky, kam zapadá kladka hlezenní kosti (talus).
Jaké jsou příčiny vzniku poranění syndesmózy?
Poranění tibiofibulární syndesmózy je známé také jako „vysoké podvrtnutí kotníku“ (high ankle sprain). Nejčastější příčinou je:
- Vnější rotace nohy vůči dolní končetině při fixovaném chodidle (např. při sportu)
- Hyperdorzální flexe kotníku s rotační silou
Často se vyskytuje u sportovců, zejména v kontaktních sportech jako je fotbal, hokej nebo rugby.
Jaké jsou příznaky poranění syndesmózy?
Poranění vazivového spojení se obvykle projevuje příznaky jako:
- Bolest nad hlezenním kloubem, zejména v přední části mezi tibii a fibulou
- Zhoršená stabilita kotníku a pocit “přílišné” volnosti
- Otok nad přední částí kotníku
- Bolest při rotaci nohy nebo při chůzi do schodů
- Modřiny se objevují méně častěji než jak je tomu u podvrtnutí kotníku
Jak se poranění syndesmózy diagnostikuje?
Diagnostika poranění tibiofibulární syndesmózy vyžaduje kombinaci klinického vyšetření a zobrazovacích metod:
Klinické testy
- Squeeze test – stlačení proximální tibie a fibuly; bolest v oblasti syndesmózy značí poranění
- External rotation test – rotace nohy při fixované dolní končetině vyvolává bolest v oblasti syndesmózy
- Hop test nebo chůze po špičkách – často bolestivé nebo nemožné
Zobrazovací metody
- RTG (rentgen) – k vyloučení fraktur a posunu v oblasti syndesmózy (např. widening – rozšíření prostoru)
- MRI (magnetická rezonance) – nejpřesnější metoda pro posouzení integrity vazů
- Ultrazvuk
- CT – využívá se zejména při plánování chirurgické léčby nebo u chronických nestabilit
Jaký je rozdíl mezi podvrtnutím kotníku a poranění syndesmózy?
| Kritérium | Distorze kotníku (běžný výron) | Tibiofibulární syndesmóza (vysoký výron) |
|---|---|---|
| Místo poranění | Laterální vazy kotníku (zejména ATFL, CFL) | Distální tibiofibulární syndesmóza (mezi tibii a fibulou) |
| Mechanismus zranění | Inverze (otáčení nohy dovnitř) | Externí rotace nebo hyperdorzální flexe kotníku |
| Lokalizace bolesti | Vnější strana kotníku | Nad kotníkem, mezi holenní a lýtkovou kostí |
| Otékání | Častěji v oblasti vnějšího kotníku | Méně výrazné, ale může být přítomno nad kotníkem |
| Modřiny | Často přítomny na vnější straně kotníku | Méně časté, ale mohou se objevit nad kotníkem |
| Stabilita kotníku | Obvykle zachována | Snížená stabilita, může být přítomna nestabilita |
| Léčba | Konzervativní (RICE, rehabilitace) | Konzervativní nebo chirurgická (v závislosti na závažnosti) |
| Délka léčby | 2–6 týdnů | 4–12+ týdnů (v závislosti na závažnosti) |
| Návrat ke sportu | Obvykle 2–6 týdnů | 6–12+ týdnů (v závislosti na závažnosti) |
Jak se poranění syndesmózy léčí?
Léčba závisí na závažnosti poranění, která se obvykle klasifikuje do tří stupňů:
- Stupeň I – natažení vazů bez jejich přerušení
- Stupeň II – částečné natržení vazů, obvykle bez instability
- Stupeň III – úplné přetržení vazů s možnou instabilitou mezi tibii a fibulou
Konzervativní léčba (stupeň I a II)
U méně závažných poranění bývá vhodná nechirurgická léčba:
- Imobilizace – ortéza nebo bota typu „walker boot“ na 2–6 týdnů v závislosti na stupni poranění
- Odlehčení končetiny – chůze o berlích bez zatížení postižené nohy
- Komprese – zmírnění otoku a bolesti
- Progresivní zatěžování (cvičení):
- fáze 1:
Mobilizační cvičení pro obnova rozsahu pohybu, cvičení v závislosti na možné míře zatížení nohy (zda může pacient na poraněné noze stát, chodit ..) – možné zařadit izometrické výdrže, proprioceptivní cvičení, cvičení v otevřeném kinematickém řetězci
-
- fáze 2:
Posilování v uzavřeném kinematickém řetězci se zatížením nohy ve stoji a opře, stabilizační cviky pro zlepšení stability, komplexní posilování svalů dolní končetiny
-
- fáze 3:
Trénink specifických pohybů pro návrat ke sportovní aktivitě (obvykle po 6–12 týdnech), plyometrické cviky, trénink odrazu, skoků, dopadů ..
Chirurgická léčba (stupeň III nebo instabilita)
Pokud je poranění závažné nebo se syndesmóza rozšířila (diastáza), přistupuje se k operaci:
- Syndesmózní šroub nebo „tightrope“ systém – stabilizace tibie a fibuly během hojení
- Po operaci následuje imobilizace a postupná rehabilitace podobná konzervativnímu přístupu
- Šrouby se někdy odstraňují po 8–12 týdnech, ale modernější „tightrope“ systémy to často nevyžadují
Zdroje
- Beumer, A., van Hemert, W. L. W., Niesing, R., Entius, C. A., Ginai, A. Z., & Mulder, P. G. H. (2004). Radiographic measurement of the distal tibiofibular syndesmosis has limited use in diagnosis of acute injuries. The Journal of Bone and Joint Surgery. British Volume, 86(1), 45–50. https://doi.org/10.1302/0301-620X.86B1.14298
- Williams, G. N., Allen, E. J. (2010). Rehabilitation of Syndesmotic (High) Ankle Sprains. Sports Health, 2(5), 460–470. https://doi.org/10.1177/1941738110374625
- Nork, S. E., Barei, D. P., & Schildhauer, T. A. (2001). Surgical stabilization of syndesmotic injuries. Techniques in Orthopaedics, 16(1), 58–66. https://doi.org/10.1097/00013611-200103000-00010
- Hopkinson, W. J., St Pierre, P., Ryan, J. B., & Wheeler, J. H. (1990). Syndesmosis sprains of the ankle. The American Journal of Sports Medicine, 18(6), 599–603. https://doi.org/10.1177/036354659001800605
- Matsui, K., Takao, M., Tochigi, Y., & Ozeki, S. (2018). Classification and treatment of syndesmotic injury. EFORT Open Reviews, 3(7), 408–416. https://doi.org/10.1302/2058-5241.3.170068
- Ma, B., Smith, C., & Cusano, A. (2021). Sub-Acute Syndesmotic Injury: A Review and Proposed Treatment Algorithm. Foot & Ankle Orthopaedics, 6(3), 1–7. https://doi.org/10.1177/24730114211029418
- Weening, B., & Bhandari, M. (2005). Management of Syndesmotic Injuries in the Athlete. Sports Medicine, 35(10), 851–868. https://doi.org/10.2165/00007256-200535100-00003
- P, Khan K. Brukner & Khan’s Clinical Sports Medicine: Volume 1: Injuries. 5th ed. Sydney: McGraw Hill, 2017.
