Musculus deltoideus
Referenční zóna:
Musculus deltoideus se dělí na 3 části – přední, střední a zadní. Spoušťový bod se projevuje v jeho okolí. Trigger point v přední části svalu má referenční zóny v přední části, střední ve střední části a zadní v zadní části deltového svalu.
Anatomie:
Sval začíná na klíční kosti, acromionu a na spina scapulae (obě jsou části lopatky). Všechny části se spojují a mají společnou úponovou šlachu na tuberositas deltoidea na pažní kosti.
Funkce:
Všechny části svalu mohou pracovat společně, nebo jednotlivě. Když jsou aktivovány všechny části najednou, probíhá abdukce.
Přední část provádí flexi, střední část abdukci a zadní část extenzi v ramenním kloubu.
Symptomy spoušťového bodu:
Bolest ze spoušťového bodu se projevuje hlavně při pohybu. Klidová bolest je vzácnější.
Trigger point v předním deltu se projeví bolestí při zvedání paže. Postižený může mít problémy s dosáhnutím na pusu nebo při dávání ruky za záda.
Trigger point ve střední část bude mít bolestivou nebo omezenou abdukci ramenního kloubu.
Pacient se spoušťovým bodem v zadní části bude mít problém se zapažováním a saháním na druhé rameno.
Rizikové faktory:
Přední část:
- Pád na rameno a úder do ramene
- Střelba (ze zpětné rázu do ramene)
- Přetížení zvedáním těžkých věcí nad hlavu
Střední část:
- Pád na rameno/úder do ramene
- Trhavé pohyby do abdukce
Zadní část:
- Pád na rameno/úder do ramene
- Lyžování, běžkování
Přidružené spoušťové body:
Pectoralis major, biceps brachii, triceps brachii, latissimus dorsi, teres major, infraspinatus, supraspinatus a scaleni.
Terapie:
Režimová opatření
Pro všechny části musculus deltoideus platí minimalizovat riziko pádu na rameno, případně škola pádu.
Vhodné je regulovat zvedání zátěže nad hlavu.
Ze sportů je vhodné omezit nebo vyřadit běžkování a lyžování, kvůli velkému zatížení zadní části deltového svalu při používání hůlek.
Tyto zásady platí pro spoušťový bod v jakékoliv části svalu. Protože při spoušťovém bodu v některé z části svalu se vytvoří satelitní spoušťový bod v části jiné.
Uvolňovací cvičení
Pro uvolnění je vhodné použít míček, nebo tenisák. Každá část svalu má svůj specifický cvik, který je většinou stejný, nebo podobný s jiným svalem provádějící stejný pohyb.
Přední část
Cvik je podobný jako při uvolňování musculus coracobrachialis. Míčkem provádíme tlak na přední stranu ramene proti zdi, nebo proti zemi a hledáme citlivé místo. V bolestivém místě setrváme a čekáme na relaese effect.
Střední část
Shodný cvik s touto částí má musculus supraspinatus. K uvolnění používáme míček z boku ramene. Provedení cviku je možné ve dvou polohách a to vestoje, nebo vsedě. Zboku ramene vytvoříme tlak do svalu a hledáme bolestivé místo a následně čekáme na relaese effect.
Zadní část
Pro zadní část volíme cvik vleže na zádech, přičemž máme míček v zadní části ramene. Paže je v pozici, ve které se nám nejlépe hledá citlivé místo (tzn. Někdo ji má připaženou a jiný zase upaženou). Pro zvýšení tlaku se můžeme natočit lehce na bok a čekat na uvolnění.
Izometrická kontrakce
Bude se jednat o stejné provedení jako u coracobrachialis (přední část), supraspinatus (střední část) a triceps brachii (zadní část).
Přední část
Cvik provádí čelem ke zdi, paže natažena a opřena dlaní o zeď. Během cviku by nemělo docházet k pokrčení lokte. Následně provádíme 10 sekund tlak proti zdi. Cvik provádíme v 6-10 opakováních ve 2-3 sériích.
Střední část
Stojíme vedle zdi s paží podél těla a loktem pokrčeným do pravého úhlu. Vytvoříme tlak směrem do abdukce (tlak směrem od těla) proti zdi, případně si vytvořit druhou rukou protitlak ze zevní strany lokte. Provedení by nemělo být bolestivé, tedy tomu přizpůsobíme intenzitu cviku. Doba trvání cviku je 10 sekund, počet opakování 6-10, ve 2-3 sériích.
Zadní část
Tentokrát stojíme proti zdi zády. O zeď jsme opřeni dlaní nebo pěstí a provádíme tlak zapažováním v ramenním kloubu. Pohyb by neměl být prováděn narovnáváním lokte. Opět se bude jednat o 10-ti vteřinovou výdrž, při 6-10 opakováních a 2-3 sériích.
