Bolest třísla – příčiny
S bolestí v tříslech se setkáváme častěji u sportujících lidí (např. u hokejistů). Avšak i u nesportovců se mohou obtíže v této oblasti objevit. Při rychlém nekorigovaném pohybu do unožení dochází často (laicky řečeno) k natažení svalů – přitahovačů. V oblasti třísel se dále projevuje bolest způsobená artrózou kyčelního kloubu, poraněním některé ze struktur kyčelního kloubu (natržení labra acetabuli, poranění chrupavky acetabula ..) nebo také některým z dětských onemocnění kyčelního kloubu (Morbus Perthes, coxa vara adolescentinum). Ze spoušťových bodů pak nejčastěji způsobují bolest právě přitahovače (adduktory) stehna.
Bolesti třísla ze spoušťových bodů
Adductor longus, brevis – příznaky spoušťového bodu
Spoušťový bod v těchto svalech bývá jednou z nejčastějších příčin bolestí třísla. Pociťovaná je jako hluboká bolest, která se objevuje především při velké zátěži (fotbal, hokej, běh, tenis ..), konkrétně při rotaci nohy v kyčli.
Adductor magnus- příznaky spoušťového bodu
Bolest ze spoušťového bodu v musculus adductor magnus se projevuje v třísle a po celé délce vnitřní strany stehna. Je popisována jako hluboká bolest, která se může objevovat i v oblasti pánve, genitálií nebo konečníku. V některých případech dokonce může způsobovat bolest při pohlavním styku.
Pectineus – příznaky spoušťového bodu
I tento spoušťový bod vyzařuje bolest hluboko do oblasti třísla a šíří se do přední části stehna. Potíže se zhoršují při zatížení nohy roznožení (adbukci), např. při lezení nebo boulderingu. Současně se pohyb do roznožení (abdukce) zmenšuje.
Iliopsoas – příznaky spoušťového bodu
Spoušťový bod v musculus iliopsoas vyzařuje bolest do dvou oblastí. První oblastí je horní část přední strany stehna, částečně třísla a může zasahovat až do genitálií. Druhá zóna je v průběhu bederní části zad podél páteře. Problematické bývá vstávání z hlubokého dřepu, stejně jako leh nebo sed s nataženýma nohama. Proto lidé s trigger pointem v musculus iliopsoas preferují leh na boku nebo s pokrčenýma nohama. Současně při chůzi může být pocit zkráceného kroku, který je dán omezením zanožení v kyčli.
Další možné příčiny bolesti třísla
Entezopatie adduktorů
Jde o bolest úponů svalů (přitahovačů stehna), která vzniká nejčastěji vlivem nadměrného zatížení šlachy svalu, která není na zátěž adekvátně připravená. S entezopatií adduktorů se obvykle setkáváme u sportovců, kteří jsou během zápasu často měnit směr pohybu, “zaseknout” pohyb (fotbal, tenis ..), ale například i u sprinterů. Bolest pak bývá při pohybu do roznožení nebo přitažení nohy ke středu proti odporu.
Koxartróza
Artróza kyčelního kloubu je velice časté degenerativní onemocnění, které se projevuje bolestí třísel a přední strany stehna. Vzniká nejčastěji na základě dřívějších obtíží kyčle (v dětství diagnostikovaný morbus Perthes, vývojová dysplazie, coxa vara adolescentinum), úrazu nebo zánětlivého onemocnění (např. revmatoidní artritida). Typická je tzv. startovací bolest, kdy je velice obtížné kloub rozpohybovat po setrvání v dlouhodobě neměnné pozici. Doprovázená bývá také ztuhlostí kloubu a omezením rozsahu pohybu (nejprve vnitřní rotace, poté zanožení a přednožení).
Zlomenina krčku stehenní kosti
K zlomenině v krčku stehenní kosti dochází obvykle u starších lidí po pádu na dolní končetinu. Vyšší riziko zlomení bývá u žen s diagnostikovanou osteoporózou. Po pádu obvykle člověk nemůže vstát, nedokáže se udržet na poraněné noze a cítí bolest kyčle a v třísle.
Speciálním případem je únavová zlomenina femuru, kdy ke zlomenině dochází dlouhodobým mechanickým stresem.
Další patologie kyčelního kloubu
- poranění chrupavky acetabula
- natržení labrum acetabuli
- utržení ligamentum teres
U dětí pak bolest v třísle může být způsobená:
Morbus Perthes
Jedná se o nemoc, při které přerušení krevního zásobení kostní tkáně v hlavici stehenní kosti. Tím dochází ke strukturálním změnám kyčelního kloubu a vzniku obtíží. Typickým příznakem je, že dítě začne kulhat, napadat na jednu nohu, starší děti si pak stěžují na bolest třísla.
Vývojová dysplazie
Jde o poruchu ve velikosti, tvaru, orientace nebo uspořádání hlavice stehenní kosti, její jamky (acetabula) nebo obou částí kloubu současně. V případě, kdy je jamka kyčelního kloubu mělká a nevyvinutá, může docházet k polohové instabilitě (vyosení), subluxaci (částečnému posunu mimo kloub) až úplné luxaci hlavice stehenní kosti (femuru). Tato porucha je obvykle diagnostikována již v kojeneckém věku, kdy s dítětem docházíte na pravidelné kontroly u ortopeda.
Coxa vara adolescentinum
Onemocnění růstové ploténky (epifýzy) v horní části stehenní kosti, kdy hlavice kosti sklouzává dozadu a dolů. Tím dochází ke změně úhlu krčku stehenní kosti a změnám ve struktuře chrupavky hlavice. Postihuje více chlapce v období puberty. Postupně se objevuje bolest na vnitřní straně stehna a třísla, především při pohybu. Objevuje se kulhání, tendence šetřit nohu a vyhýbání se bolesti. Současně dochází k vytáčení nohou zevně (špičky míří od sebe) a omezení vnitřní rotace v kyčlích.
Zdroj obrázků
Travell JG, Simons DG, Simons LS (2018). Travell and Simons' Myofascial Pain and Dysfunction: The Trigger Point Manual. Baltimore, MD: Lippincott Williams&Wilki.
