Bolest holeně – příčiny, léčba a posilování
Bolest holeně často nepřesně označována jako shin splint je problémem zejména sportovců. Nejčastěji se jedná o určitý druh přetížení svalů v oblasti bérce nebo holenní kosti, ale existují i další příčiny bolesti holeně. Problém bývá limitující především při chůzi a běhu.
Svaly bérce
V souvislosti s bolestí holeně nás bude zajímat přední skupina svalů bérce, která je doplněna laterální a zadní skupinou. Do přední skupiny svalů patří:
Právě přetížení svalů přední strany bérce mají tendenci se projevovat bolestí v oblasti holeně. V přední regionu se dále nachází nervus peroneus profundus, arteria a vena tibialis anterior.
Příčiny bolesti holeně
Orientaci v problematice bolesti holeně nám usnadní rozdělení bolestí dle typu příčiny. Příčiny rozdělujeme následnovně:
- Přetížení holeně a svalů bérce
- Zranění holeně
- Přenesená bolest holeně
- Onemocnění holeně
Přetížení holeně a svalů bérce
S přetížením se zde setkáváme ve svalu, šlaše a nebo kosti.
Svalová přetížení se týkají již zmíněných svalů přední skupiny bérce. Přetížení v oblasti jejich šlach nazýváme tendinopatie a s bolestí holeně souvisí:
- tendinopatie tibialis anterior
- tendinopatie extensor digitorum longus
- tendinopatie extensor hallucis longus
Z přetížení může vznikat i mediální tibiální stresový syndrom (MTSS), někdy nesprávně nazývaný zánět okostice holeně. Vzniká následkem přetěžování, zejména u vytrvalostních běžců a vojáků. Přítomná je zejména bolest holeně při běhu. Naopak v klidu se bolest obvykle zklidní. Někdy se považuje za předstupeň stresové (únavové) zlomeniny.
Dalším problémem z přetížení je únavová zlomenina tibie (holenní kosti). Vzniká dlouhodobou nadměrnou zátěží, bez dostatečné regenerace mezi fyzickou aktivitou. Hlavním projevem je bolest holeně při běhu nebo skákání. Při neřešení problému se později může objevit i bolest v klidu. Holeň je v místě zlomeniny na pohmat citlivá až bolestivá. Nejčastěji k ní dochází zhruba v polovině a dolní třetině kosti.
U mladých sportovců se setkáváme s přetížením úponu quadricepsu v tuberositas tibiae. Tento stav nazýváme morbus Osgood-Schlatter a projevuje se bolestí holeně pod kolenem, právě v místě úponu quadricepsu. Ke zhoršení bolesti dochází při silovém propnutí kolene, běhání, skákání nebo chůzi.
Zranění holeně
Nejčastěji se setkáme s obyčejným naražením holeně, dále se zlomeninou a nepřesně sem zařadím i poranění syndesmózy, které se také může projevit bolesti na holeni.
Naražení holeně
S naraženou holení se snad setkal každý. K takové situaci může dojít při přehlednutí překážky a její následné “nakopnutí holení”. Dalším mechanismem je prostý úder do holeně, jako k tomu dochází v bojových sportech. Holeň je pak citlivá na dotyk a může se objevit modřina.
Zlomenina holenní kosti
Oproti naraženinám se jedná o větší intenzitu přímého úderu. Ke kterému dochází ve stejných situacích a navíc při vysokoenergetických poraněních jako jsou autonehody a pády z výšky. Podezření na zlomeninu můžeme mít při jakémkoliv traumatu směřovaném na holeň. U zavřených zlomenin je nutné potvrdit rentgenovým snímkem.
Poranění syndesmózy
Syndesmóza je vazivové spojení mezi tibii a fibulou. Její poranění je méně známé a obvykle doprovází výrony kotníku nebo zlomeniny. Téměř se nevyskytují izolovaně. I přesto je důležité toto poranění znát, jelikož se mění doba rekonvalescence. Podezření na toto poranění při pozitivním Kleiger testu a squeeze testu. Následuje potvrzení magnetickou rezonanci, nebo ultrazvukem.
Přenesená bolest holeně
K bolesti holeně může docházet i na základě patologií v jiných částech těla. Nejčastěji se jedná o patologie nohy, hlezna, kolene a kyčle.
Dále se může jednat o bolest původem ze svalů v rámci trigger pointů a fascií a jejich patologií. Konkrétně se jedná o dlouhé extenzory prstů a adduktory kyčle. Z fascií můžeme zmínit fascie svalů kyčelního kloubu, stehenní fascie a fascie nohy.
Onemocnění holeně
V ojedinělých případech se setkáváme s bolestí interního původu. Řadíme sem nádory kostí, které jsou jak benigní, tak maligní. Nejznámější je pravděpodobně maligní osteosarkom, který se projevuje bolestí kosti nezávisle na zátěži. Projevuje se bolestí v klidu nebo v noci.
Existuje i stav lokalizované poruchy remodelace kosti, který nazýváme Pagetova choroba. Většina pacientů je asymptomatická, u zbytku se objevují bolesti, deformity a fraktury kostí.
Rizikové faktory pro vznik bolesti holeně
Hlavním rizikovým faktorem je běh, rychlé změny směru a doskoky. Konkrétně zvýšený objem práce a intenzita tréninku při těchto aktivitách. To znamená situace kdy si neadekvátně přidám tréninkovou zátěž, nebo situace kdy začínám od nuly a dostatečně neodhadnu svoji zátěžovou kapacitu.
Dále k bolest může přispět běh po nerovném povrchu a do kopce/z kopce za předpokladu, že na to nejsme zvyklí. Tím nechci říct, že tyto aktivity nemáme dělat, ale musíme určit optimální objem zátěže.
Často se stává, že bolest holeně vzniká pokud začneme běhat s nulovou kondicí a neodhadneme svoje síly. Ve většině případů bolest po pár dnech přejde a dojde k adaptaci pohybového aparátu.
Dalším častým jevem je změna typu, nebo navýšení objemu tréninku. To můžeme pozorovat při letních přípravách sportovců, kdy dochází k navýšení kondičních a fyzických tréninků. Správným tréninkovým programingem toto riziko minimalizujem.
Diagnostika bolesti holeně
Při diagnostikce se zabýváme zjišťováním příčiny bolesti. Prvním krokem je důkladná anamnéza, ze které bychom měli zjistit poměrně velké množství informací. Zajímá nás jestli bolest holeně vznikla náhle (obvykle úrazový mechanizmus), nebo postupně, jaké aktivity bolest zhoršují, nebo naopak ulevují, jestli došlo v období před bolestí ke změně fyzické aktivity, nebo došlo k výměně obuvi, jestli bolí přímo holenní kost, nebo svaly okolo atd.
Samotné klinické vyšetření by v tomto případě mělo vždy zahrnovat vyšetření rozsahu pohybů a kloubní vůle v kloubech dolní končetiny, testování svalové síly přední skupiny svalů bérce, vyšetření pohybových vzorů (dřep, běh, skok atd.). U pohybových vzorů nás zajímá jestli pacient pohyb zvládá, případně s jakou zátěží a jaký vliv má na bolest.
Při nejasnostech, nebo pro potvrzení diagnózy se může využít zobrazovacích metod jako jsou rentgen a magnetická rezonance.
Léčba bolesti holeně
Ve většině případů by měla být na prvním místě pohybová léčba. Výjimky jsou v případě zlomenin a vážnějších ruptur svalů a vazů, které vyžadují znehybnění. Ale i s nohou v sádře bychom měli zůstat aktivní, případně využít cross education effektu cvičením druhostranných končetin..
Za předpokladu, že bolest holeně bude funkčního původu, případě z přetížení, tak bude hlavní léčbou pohybová terapie a režimová opatření. Ty můžeme vhodně doplnit různými pasivními terapiemi jako jsou techniky měkkých tkání, mobilizace a fyzikální terapie.
Obvykle bude nutné získat svalovou sílu a mobilitu.
Zejména v úvodních fázích se cvičí přes bolest cca 3-4 analogové škály bolesti. To neplatí v akutní fázi únavové zlomeniny a dalších patologií kostí.
U bolestivých holení cvičení cílíme zejména na:
- Posilování svalů bérce – Nejčastěji se budeme zabývat posilováním svalů přední strany bérce, případně lýtkovými a peroneálními svaly. Dle potřeby cílíme i na svaly stehna (často na adduktory) a svaly nohy. Postupně by cviky měly být náročnější a méně specifické. Než samotné svaly nás ovšem zajímá síla do konkrétních pohybů (dorzální, plantární flexe hlezna, inverze, everze a pohyby v ostatních kloubech) a jejich kombinací.
- Mobilita – při zjištění snížené kloubní hybnosti můžeme přistoupit na mobilizační cvičení. V souvislostí s bolestí holeně se budeme často budeme zaměřovat na:
- Cviky na mobilitu kotníku
- Cviky na mobilitu nohy
- Cviky na mobilitu prstů na nohou
- Cviky na mobilitu kolene
- Cviky na mobilitu kyčle
- Stretching a uvolnění svalů, fascií a kůže
- U svalů se zaměříme na postižené svaly bérce a pokračujeme v rámci svalových řetězců do dalších svalových skupin.
- U fascií začínáme fasciíí bérce (fascia cruris) a podle potřeby pokračujeme k fasciím nohy, stehna a kyčelního kloubu. Samozřejmě ne vždy musí být dostatečné věnovat se pouze fasciím dolní končetiny, protože patologie může být i na vzdálenějším místě.
- Kiblerovou řasou ošetřujeme kůži bérce, zejména na zevní stranA také platí, že se dle potřeby přesouváme na další části dolní končetiny, případně celého těla.
Prevence bolesti holeně
Jako u jiných bolestí, tak i u bolesti holení je nejlepší prevencí udržování kondice a svalové síly v tomto případě hlavně dolních končetin. Zátěž je vhodné zvyšovat postupně, kvůli možnosti overuse injuries, tedy zraněních z přetížení.
Při zvýšené fyzické zátěži je nutné také dbát na správnou regeneraci ve formě masáží, saun a stretching. U stretchingu, neboli protahování je nutné zmínit, že sám o sobě příliš nesnižuje riziko zranění, ale ovlivňuje napětí ve svalech, což může přidat na větší pohodě při výkonu.
