Musculus biceps brachii
Referenční zóna:
Spoušťový bod má referenční zónu na přední straně ramene, odkud pokračuje do horní třetiny paže a nadlopatkové oblasti. Další zóna je v loketní jamce.
Anatomie:
Biceps se rozděluje na dvě hlavy. Na hlavu krátkou a dlouhou. Dlouhá hlava začíná těsně na tuberculum supraglenoidale scapulae (těsně nad kloubní jamkou). Hlava krátká začíná na processus coracoideus, což je výběžek na lopatce. Obě hlavy mají společný úpon na tuberositas radii a prostřednictvím lacertus fibrosus se upíná do hluboké fascie v předloktí.
Inervace je zajištěna nervus musculocutaneus
Funkce:
Hlavní funkcí je flexe v loketním kloubu, zejména v supinovaném postavení předloktí. Při pokrčeném lokti provádí supinaci předloktí.
Pomocnou funkci má také při flexi ramenního kloubu.
Dlouhá hlava stabilizuje hlavici kosti pažní v jamce.
Symptomy spoušťového bodu:
Hlavním problémem je povrchová bolest na přední straně ramene. Bolest se zhoršuje při flexi a abdukci na 90°v ramenním kloubu. Dále je bolest vnímána v oblasti úponu svalu. Křupání ramene při pohybu může značit na spoušťový bod v bicepsu.
Rizikové faktory:
- Backhand při tenisu
- Zvedání těžkých předmětů dlaní vzhůru
- Práce se šroubovákem
- Hra na housle
Přidružené spoušťové body:
Brachialis, supinator, triceps brachii, přední část deltoideu, supraspinatus, horní část trapézu a coracobrachialis.
Terapie:
Režimová opatření
Postižený by se měl naučit přenášet těžší věci v pronaci předloktí (dlaně jsou otočené směrem dolů), čímž se část zátěže přenese na brachioradialis a supinator.
Nevhodnou spací polohou je spaní s rukou pokrčenou pod hlavou nebo polštářem. Opatření ovšem platí pouze při postižení svalu trigger pointem.
Uvolňovací cvičení
Vhodným cvikem na uvolnění bicepsu je protažení, nebo PIR (postizometrická relaxace) proti zdi. Postavíme se bokem (na postižené straně) ke zdi, zapažíme a položíme dlaň na zeď, lehce nad úroveň pánve. Palec směřuje směrem nahoru. Intenzitu určujeme vzdáleností těla od zdi, čím blíž jsme ke zdi, tím je protažení intenzivnější a naopak.
Při PIR variantě máme 2 fáze cviku – protažení a aktivace. Začínáme v protažené pozici a do aktivaci provádíme s nádechem a lehce tlačíme do zdi po dobu 10-15 sekund. Přechod do protažení provádíme s výdechem, povolujeme tlak do zdi a zvyšujeme lehce intenzitu protažení a setrváme zde 20-30 sekund. To celé opakujeme 3-5x.
Méně účinná varianta cviku, ale za to lehčí na provedení je pasivní protažení. Dostaneme se do maximálního protažení a následujících 30-40 sekund se lehce dostáváme dál do protažení. Cvik by neměl být bolestivý, měli bychom cítit pouze lehký tah ve svalu.
Posilovací cvičení
Na začátek je vhodným posilovacím cvikem bicepsový zdvih s vhodnou zátěží. Klíčové je najít správnou intenzitu cviku (zátěž, počet opakování, rychlost provedení apod.). Na získání základní svalové síly je vhodná taková zátěž, kdy jsme schopni udržet správnou techniku (neprovádíme souhyby) po všechny opakování a bez bolesti. Pro zbavení se bolesti se pohybujeme mezi 10-20 opakováními ve 2-3 sériích. Dodržujeme progressive overload (česky méně používáné progresivní přetížení), což znamená že postupně budou cvičební jednotky náročnější (více opakování, těžší činka apod.).
