Musculus soleus a plantaris

Referenční zóna:

Soleus má tři hlavní oblasti kde se tvoří spoušťový bod.

Trp1 – Trigger point má referenční zónu přes achillovu šlachu a plantární část paty. Bolest paty při běhu je často spojována s tímto spoušťovým bodem.

Trp2 – Výše položený spoušťový bod, který se projevuje difůzní bolestí v horní polovině lýtka.

Trp3 – Objevuje se na laterální části svalu. Jedná se o spíše vzácnější lokalizaci. Projevuje se bolestí ve stejnostranném SI kloubu. Často přehlížená příčina bolesti SI kloubu.

Plantaris – Bolest se objevuje v podkolenní a pokračuje zhruba do poloviny lýtka.

Anatomie:

Musculus soleus začíná na proximálním konci holenní a lýtkové kosti. Společně s musculus gastrocnemius se pomocí Achillovy šlachy upíná na patní kost.

Musculus plantaris je malý sval, který začíná na zadní straně stehenní kosti, v laterální části. V podkolenní se přesune na mediální část a zde končí svalové bříško, které přechází v dlouhou šlachu. V průběhu lýtka jeho šlacha pokračuje mezi musculi gastrocnemii a musculus soleus. Úpon se nachází na patní kosti.

Oba svaly jsou inervovány nervus tibialis.

Funkce:

Hlavní funkcí soleu je plantární flexe. Při chůzi se sval aktivuje těsně před došlapem paty.

Soleus svojí kontrakcí napomáhá žilnímu návratu a tím vytváří tzv. svalovou pumpu.

Plantaris dopomáhá flexi v kolenním kloubu a plantární flexi v hlezenním kloubu. Aktivní je hlavně při zvýšené zátěži.

Symptomy spoušťového bodu:

Nejčastější spoušťový bod v musculus soleus je Trp1. Projevuje se bolestí nebo ztuhlostí směřující od Achillovy šlachy do paty. Noční bolest je dalším symptomem, avšak za noční bolesti v lýtku je častěji zodpovědný musculus gastrocnemius. Velmi často se s ním setkáváme u rekreačních běžců.

Trp2 a Trp3 mají souvislost se svalovou pumpou. Je zde tedy tendence k vytvoření otoku kotníku a chodidla spojená s bolestí lýtka.

Obecně omezují dorzální flexi v hlezenním kloubu. Tato skutečnost způsobí obtíže při zvedání věcí ze země. Limitace v kotníku postiženého nutí více do předklonu, protože se nedostane do hlubokého dřepu, což může následovat bolestmi zad.

Symptomem trigger pointu v musculus plantaris je bolest na zadní straně kolene a v horní části lýtka.

Rizikové faktory:

• Podklouznutí
• Špatná technika běhu
• Nestejná délka dolních končetin
• Lyžování
• Bruslení
• Chůze do kopce
• Boty s tvrdou podrážkou
• Chůze v podpatkách
• Příliš těsné boty nebo ponožky
• Dlouhá imobilizace končetiny (například noha v sádře, dlouhý let nebo jízda v autě)

Přidružené spoušťové body:

Gastrocnemius, tibialis posterior, flexor digitorum longus, tibialis anterior, extensor digitorum longus, extensor hallucis longus, peroneus tertius, quadriceps femoris, quadratus plantae a abductor hallucis.

Terapie:

Režimová opatření

Dlouhý sed s pokrčenými koleny (zejména cestování autem, nebo letadlem) se snažíme prokládat stojem, nebo pokud to situace nedovoluje, střídavě provádět extenzi a flexi hlezna (spíš známe jako fajfka a špička). A pokud je sezení tak vysoké, že dosáhneme na zem pouze špičkama, tak je vhodné nohy podložit.

Je vhodné se vyhnout nošení příliš těsných ponožek, nebo podvazků. Tlakem mohou dráždit sval a trigger point je pak těžší odstranit.

Z hlediska obuvi je vhodné se vyhýbat kluzkým podrážkám a botám na podpatku.

Uvolňovací cvičení

K uvolnění svalů je vhodné využít foam roller. Provedení je podobné jako u musculus gastrocnemius. Zde se zaměřujeme pouze na spodní třetinu lýtka.

Izometrické cvičení

Sed na židli s pokrčenými nohami, tak abychom měli nohy celým chodidlem na zemi. Izometrii provedeme odtlačením, jako bychom chtěli zvednout paty. Tlak do země vydržíme 10 sekund při 6-20 opakováních ve 2-3 sériích.

Posilovací cvičení

Jedním ze cviků je výpon ve výpadu. Nakročíme do výpadu a provedeme výpon. Důležité je abychom se odtlačili od země a nepřenesli jenom váhu na špičku nohy. Provádíme při 5-20 opakováních ve 2-3 sériích.