Tendinopatie Biceps brachii – příčiny, příznaky a léčba

Bolest ramene dokáže výrazně omezit schopnost práce, ale i sportovní aktivity. V některých případech zcela znemožní dále pokračovat ve sportovní disciplíně. Dvojhlavý sval pažní (biceps brachii) hraje významnou roli při stabilizaci ramene, současně je důležitým svalem pro balistické (švihové) pohyby u mnoha sportů (tenis, golf, rugby ..). Bolest jeho šlachy je jednou z nejčastějších příčin bolestí na přední straně ramene. Obvykle dochází k rozvoji těchto problémů vlivem nadměrného zatěžováním svalu a šlachy. Následkem nadměrné zátěže jsou mikrotraumata, které zhoršují funkci šlachy a ovlivňují bolest.

Biceps brachii

Dvojhlavý sval pažní (biceps brachii), laicky označován také jako bicák, je sval na přední straně paže. Je složený ze dvou hlav – dlouhé a krátké. Zatímco krátká hlava začíná na hákovitém výběžku lopatky (processus coracoideus) a má relativně krátkou šlachu, dlouhá hlava začíná na nadkloubním hrbolku lopatky (tuberculum supraglenoidale), jeho šlacha prochází ramenním kloubem a je výrazně delší. A to je zřejmě důvod, proč bývá náchylnější ke vzniku poranění. Obě hlavy se pak upínají v horní části kosti vřetenní (radius) u loketního kloubu.

Dynamická funkce svalu je velice známá – ohyb v lokti (pokrčení lokte). Méně už se ví, že biceps napomáhá supinaci, tedy otáčet předloktí směrem vzhůru. Současně také napomáhají při pohybu v rameni – krátká hlava pomáhá při pohybu paže k tělu (addukci), zvedání paže před sebe (flexi) a dlouhá hlava napomáhá při pohybu paže od těla (abdukci). Kromě těchto dynamických funkcí je biceps významný stabilizátor ramenního kloubu. Dlouhá hlava bicepsu pomáhá svalům rotátorové manžety svým tlakem k udržování přední stability ramene. Mimoto přispívá k přední stabilitě glenohumerálního kloubu hlavně tím, že zvyšuje odolnost ramene vůči kroutivým silám v pozici, která je rizikova pro zranění – upažení a vnější rotace. Současně dostatečně podílený dvouhlavý sval pažní dokáže snížit zatížení, který je vyvíjeno při pohybu na glenohumerální vazy.

Tendinopatie

Tendinopatie (ang. tendinopathy) je označení pro bolest šlachy. Za tendinopatii bicepsu brachii můžeme označit stav, kdy bolest šlachy přetrvává přes několik měsíců (mnohdy i roků) a výrazně je omezena funkčnost v ramenním kloubu. To se obvykle projevuje pocitem snížené síly (např. neudrží těžší břemeno, nezvednou paže do plného rozsahu pohybu). Bolest v rameni jim navíc může znemožnit provádět některé pohyby horních končetin. Sportovci pak tendinopatií obvykle zaznamenají v momentě, kdy nejsou schopni zvednout svou standardní zátěž (např.  na bench press) nebo když jejich úder či hod (u tenistů, baseballistů..) není tak rychlý a silný..

Vznik tendinopatie je pravděpodobně způsobený opakovanou mikrotraumatizací šlachy, za kterou způsobuje dlouhodobé nadměrné zatěžování (nejčastěji sportovní nebo pracovní aktivitou) a nedostatečná regenerace. Mikrotraumata jsou stále obnovována, neboť nemají čas se zreparovat. Při tendinopatii dochází také výrazným změny ve struktuře tkáně šlachy. Zatímco zdravá šlacha má hezky lineárně organizovaná vlákna, u šlachy zatížené tendinopatií vidíme neorganizované uspořádání vláken se zvýšenou celularitou.

Příznaky tendinopatie biceps brachii

Tendinopatii bicepsu brachii řadíme mezi tzv. overuse injury (zranění z přetížení). To znamená, že se příznaky se začnou projevovat nejprve ojediněle a postupně se frekvence i intenzita bolestí stupňuje. Lidé si obvykle stěžují na bolest v bicipitalní rýze (na přední straně ramene a paže). Bolest se zhoršuje především u aktivit zahrnující flexi ramene (zvednutí paže před tělo) nebo supinaci předloktí (otáčení předloktí dlaňovou stranou vzhůru). Typickým příznakem je také rychlejší unavitelností ramene. Pacienti uvádějí, že při sportovních nebo pracovních aktivitách vyžadující činnost se zvednutými pažemi začínají cítit únavu a slabost ramene mnohem dříve, než byli zvyklí. Současně dochází ke snížení funkčnosti šlachy, což se může projevit nutností snížit váhu při zvedání břemen, slabším úderem, kratším hodem ..

Léčba tendinopatie ramene

Stanovení diagnózy se velice často provádí pouze na základě anamnézy, pacientem uvedených příznaků a vybraných klinických testů. Zobrazovací vyšetření mohou být použity k vyloučení dalších možných patologií a zjištění stupně degenerace šlachy. Především ultrasonografie a magnetická rezonance jsou užitečné při stanovení míry dysfunkce šlach.

Při léčbě tendinopatie bicepsu brachii je hned v úvodu nutné vysvětlit pacientovi, jak jeho obtíže vznikají, co je zhoršuje a zdůraznit nutnost aktivního přístupu v terapii. Je vědecky podloženo, že pacienti, kterým byl řádně vysvětlen princip vzniku obtíží, mají mnohem větší procento úspěšnosti léčby i kratší dobu trvání rekonvalescence. Kromě objasnění důvodů obtíží je také nutné snížit míru zatížení na šlachu bicepsu. Neznamená to však zastavení všech aktivit a dodržování klidového režimu. Právě naopak! Šlachu musíme postupně zatěžovat, avšak v takové míře a takovým přístupem, který je pro pacienta snesitelný a nezpůsobuje zhoršení bolestí.

V první fázi lze volit jednoduché izometrické posilování (kontrakce sval bez pohybu v kloubu). U bicepsu to může být snaha o pohyb do předpažení (pohyb paží vzhůru před tělo) proti odporu nebo snaha o přetočení předloktí dlaňovou stranou vzhůru. Postupně zařazujeme excentrické posilování nebo koncentrické posilování se závažím, kdy reguluje váhu a počet opakování v návaznosti na přítomnost bolestí. Vhodné jsou např. různé tlaky s jednoručkami, bench press, military press .. V závěrečné fázi rehabilitace tendinopatie bicepsu brachii zařazujeme dynamické cviky na horní končetiny či balistické pohyby paží pro návrat nejen ke sportovním aktivitám.