Co to je trigger point a jak ho uvolnit

Co to je spoušťový bod

Spoušťový bod (anglicky trigger point) je lokální změna svalového napětí, která je zodpovědná za většinu myofasciálních bolestí. Jedná se o tzv. funkční poruchu, což znamená, že nemá strukturální podklad a není možné ji najít při vyšetření zobrazovacími metodami. Jedná se o velice běžný problém a pravděpodobně každého v průběhu života někdy potkal.

Jedná se o citlivé místo ve svalu, které má větší napětí než zbylá část svalu. Pro trigger point je charakteristický nástup intenzivní bolesti při aplikaci tlaku (např. při palpaci). Bolest se může projevovat i na vzdálených místech na těle v takzvaných referenčních zónách.

Projevy spoušťových bodů

Hlavním projevem spoušťových bodů je bolest ať už lokální nebo přenesená. Charakter bolest se různí v závislosti na umístění spoušťového bodu. Typicky je bolest popisována jako hluboká, bodavá, jindy zase s tendencí do strnulosti, křeče nebo až brnění. Proto se stává, že se trigger point může zaměnit za neuralgii. Tomu by mělo zabránit neurologické vyšetření a znalost map referenčních zón.

Dalším závažným omezením je porucha motorické funkce. Projeví se jako slabost, nekoordinovanost nebo snížená tolerance na zátěž.

Spoušťový bod také brání svalu dostat se do plného protažení a braní tak způsobení bolesti. Po odstranění spoušťového bodu je sval opět pracovat ve svém plném rozsahu pohybu.

Není neobvyklé, že spoušťový bod postihne i autonomní funkce. Některé symptomy potom mohou být překvapivé a málokdy jim je připisován původ ve svalové soustavě (tinnitus, impotence, průjmy apod.)

Typy spoušťových bodů

Spoušťové body můžeme rozdělovat do několika skupin.

Primární/ Sekundární

Primární trigger point způsobuje lokální bolest na tlak s vyzařováním do referenční zóny. Obvykle se nachází uprostřed svalového bříška.

Sekundární, nebo-li satelitní trigger point se tvoří přidruženě k primárnímu spoušťovému bodu. Nachází se v okolních svalech a má tendenci vymizet, při vyléčení centrálního spoušťového bodu.

Aktivní a Inaktivní/latentní

Obecně se dá říct, že primární spoušťový bod je akivní a satelitní může být jak aktivní tak latentní. Aktivní je bolestivý a vyzařuje do referenční zóny.

Latentní lze nahmatat jako malý uzlík ve svalu, ale na tlak nezpůsobuje, žádné problémy. Když je vystaven provokačním faktorům (dlouhodobé přetížení svalu, nezvyklý pohyb atd.), může se stát bodem aktivním.

Úponový spoušťový bod

Tento spoušťový bod se objevuje v místě úponu svalu na kost. Bývá velice tuhý a když není léčený, tak vyústí v degenerativní proces přidruženého kloubu.

Difuzní spoušťové body

Spoušťové body se mohou objevit na více primárních místech. Každé toto místo může mít několik satelitních spoušťových bodů. Takový případ může nastat u vážnějších poruch držení těla, jako například u skoliózy. Satelitní body jsou poté na větší ploše těla a hovoříme o nich jako o difuzních.

Ligamentózní spoušťový bod

Spoušťové body se mohou vytvořit i ve vazech, tedy ligamentech. Například pokud se vytvoří trigger point v ligamentum longitunidale anterius v na přední straně páteře, tak je zde riziko vzniku krční nestability.

Proč vzniká spoušťový bod

Trigger pointy vznikají z velkého množství důvodů. Mohou vznikat nározově po úrazu, špatném pohybu (ve smyslu špatně došlápneme, provedeme nekoordinovaný rychlý pohyb apod.). Při zlomenině, zvrtnutí kotníku a dalších stavech se tvoří trigger point. Svým zvýšeným napětím ve svalu vytváří pomyslnou dlahu, která daný segment imobilizuje.

Častěji se však tvoří po delší dobu ať už se jedná o jednostranou zátěž v rámci zaměstnání, vadné držení těla, nebo přetížení v důsledku neuměřené fyzické zátěže. Tělo se tento stav snaží kompenzovat a jedním z mechanismů je vytvoření právě trigger pointu.

Mezi významné faktory patří také naše psychické rozpoložení. Při velké psychické nebo emoční zátěži máme tendenci „zatínat zuby“ a zvedat ramena. Takto vznikají spoušťové body ve žvýkacích svalech a horní části trapézu.

Speciální kapitolou jsou trigger pointy vzniklé reflexní odezvou při poruše vnitřních orgánů a jejich závěsného systému. Vznikají takzvané viscerální vzorce (periostové body, hyperalgické zóny, trigger pointy, blokády v konkrétních segmentech). Nacházíme tedy refferenční zónu jako u trigger pointů a Chapmanovy reflexní body. Tímto druhem onemocnění se zabývá viscerální manipulace.

Jak najít spoušťový bod

Umístění spoušťového bodu získáme důkladnou anamnézou a znalostí spouštěcích faktorů u různých svalů. Vyšetření samotného spoušťového bodu se provádí palpací. Na každý sval se provádí palpace v jiné poloze a každý sval má predispoziční místa pro vytvoření spoušťového bodu. Vnímáme ho jako uzlík nebo bulku ve svalu, která na tlak reaguje bolestivě. Po určité době tlaku má bod tendenci se rozpustit, což nazýváme relaese effektem.

Taut band

Tuhý svalový snopec, který nahmatáme při palpaci nazýváme taut band. Považuje se za prekurzor trigger pointů. pokud taut band najdeme můžeme předpokládat, že ve svalu je, nebo se v budoucnu objeví spoušťový bod.

Lokální svalový záškub

Mezi svalovým záškubem a přítomností trigger pointu daného svalu je velká korelace. Při podraždění bodu vzniká tato reakce na reflexním podkladě. Ačkoliv se jedná o velmi účinou diagnostickou metodu, je velmi těžké ji provést. Vyšetřující musí mít velký cit v rukou a dobré znalosti o predispozičních místech.

Jump sign

Jedná se o úhybnou reakci dotyčného, která není ekvivalentní aplikovanému tlaku. Při tomto znamění můžeme mít podezření pro spoušťový bod v místě.

Jak uvolnit trigger point

Léčba spoušťových bodů se může dělit na tři části. První částí je odstranění bodu jako takového. V druhé části se zaměřujeme na faktory způsobující spoušťový bod. Třetí část je zaměřena na normalizaci svalové funkce. Jednotlivé techniky a rizikové faktory najdete u článků o jednotlivých svalech.

Pro léčbu se využívají následující metody:

• Spray and stretch
• Suchá jehla
• Postizometrická relaxace (PIR)
• Antagonisticko-excentrické kontrakce (AEK)
• Reciproční inhibice
• Ischemická komprese

 

Davidparmenter, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons