Totální endoprotéza kyčle – TEP kyčle

S totální endoprotézou kyčle se nejčastěji setkáváme u pacientů s pokročilou koxartrózou. Jedná se o umělou kloubní náhradu kyčelního kloubu, kdy je nahrazena jak hlavice femuru, tak i kloubní jamka (acetabulum).

TEP kyčle je jedna z nejčastěji prováděných operací a od roku 1969, kdy profesor Oldřich Čech provedl první TEP kyčle v Československu, došlo k výraznému posunu ať z hlediska používaného materiálu, operačních postupů a následné rehabilitace. V České republice se provádí okolo 10 000 operací tohoto typu.

Kyčelní kloub

Kyčelní kloub spojuje pánev s kostmi dolní končetiny. Je to kulovitý kloub jednoduchý, což znamená, že je složen ze dvou kostí. Spojení je tvořeno hlavicí stehenní kosti a jamku tvoří acetabulum na pánvi.

Vazy v oblasti kyčle zajišťují pevné spojení, proto se jen zřídka kdy setkáváme s vykloubením kyčelního kloubu. Tvar kloubu zajišťuje zároveň relativně velké rozsahy pohybu:

• flexe 115-125°
• extenze 5-10°
• abdukce 45°
• addukce 10-30°
• vnitřní rotace 35°
• zevní rotace 15°

Indikace pro TEP kyčle

• Koxartróza pokročilého stupně
• Poúrazové stavy (pseudoartrózy, zlomeniny acetabula, zlomeniny krčku…)
• Vrozené vady kyčelního kloubu
• Revmatoidní artritida
• Kostní tumory v oblasti kyčle
• Kostní nekróza
• Artrodézy a ankylózy kyčelního kloubu

Kontraindikace pro TEP kyčle

Existují i případy, kdy by kloub potřeboval výměnu, ale ta není možná pro různé důvody. Těmto důvodům říkáme kontraindikace.

Hlavní kontraindikací jsou pokročilá interní, neurologická onemocnění a přítomnost infekce v organismu. Operaci není možné provést ani při špatné kvalitě kostí, protože je vysoké riziko uvolnění implantátu. Speciální kategorií je nespolupracující či nezpůsobilí pacient, v takovém případě se od výměny ustupuje kvůli špatné pooperační prognóze.

Typy implantátů

U endoprotéz rozlišujeme 2 základní typy, a to cementovanou a necementovanou náhradu. Každá má trochu jiné vlastnosti a hodí se pro jiný typ pacientů. Existuje i hybridní náhrada, která kombinuje vlastnosti obou typů.

Cementovaná

Cementovaná náhrada se upevňuje do kosti polymetylmetalkrylátem (kostní cement). Zhruba po 10-15 letech od operace se u cementovaných náhrad začíná uvolňovat jamka. Pro své vlastnosti je využívána spíše u straších pacientů, zejména trpících osteoporózou.

Výhody:

• Relativně rychlá rekonvalescence
• Možnost plné zátěže po operaci

Nevýhody:

• Obtížná reoperace
• Kratší životnost

Necementovaná

Pro mladší a aktivní lidi (obvykle do 75 let) je vhodná necementovaná náhrada. V tomto případě kostní tkáň implantátem prorůstá a vytváří pevné spojení.

Výhody:

• Delší životnost
• Snazší reoperace
• Možnost náhradu více zatížit

Nevýhody:

• Nemožnost plné zátěže po operaci
• Delší rekonvalescence

Příprava na TEP kyčle

Jako před kteroukoliv operací je i před implementací nové kyčle vhodné cvičit. Obecně jakákoliv aktivita, která nám zlepší kondici je vítána. Pacienti s lepší kondicí před operací mají kratší dobu následné rehabilitace.

Vhodné je také zařídit si následnou rehabilitaci, aby nevnikalo příliš velké časové okno mezi operací a intenzivní rehabilitací.

Jak cvičit před TEP kyčle

Cvičení před operací přizpůsobujeme dle stavu a kondice. Řídíme se také bolestivostí kloubu. Cvičení bude zaměřeno na kloubní mobilitu, svalovou sílu, případně nácvik soběstačnosti.

Cvičení se bude zaměřovat na následující cíle:

• Nácvik soběstačnosti (sed, stoj, chůze apod.)
• Mobilita kloubů dolní končetiny (kyčle, kolena, kotníky, drobné klouby nohy)
• Svalová síla svalů dolní končetiny (Hýžďové svaly, quadricepsy, hamstringy, lýtkové svaly)
• Aerobní schopnosti
• Snížení pooperační bolestivosti

Cvičení bude u každého vypadat jinak, jelikož každý se podrobuje operaci v jiném stavu. Obecně bychom chtěli využít silové a mobilizační cviky převážně na dolní končetiny. Jako doplněk můžeme využít plavání, kolo, chůzi, jako aerobní složku tréninku.

Rehabilitace po TEP kyčle

Po výměně kyčle začínáme rehabilitovat hned první den. Rychlost rekonvalescence je individuální, závisí na předoperační kondici, pacientově spolupráci, vnímání vlastního těla, včetně rozdílného vnímání bolesti.

Obecně se začíná vertikalizací a získáváním rozsahu pohybu kyčle. Pokud stav dovolí, zkouší se stoj a chůze o berlích, případně chodítku. V opačném případě si pacient navyká na sed a probíhá nácvik stoje. V začátcích je vhodné provádět vertikalizaci v kratších intervalech několikrát denně a postupně chůzi a stoj prodlužovat.

Do cvičení zahrnujeme preventivní cviky proti tromboembolické nemoci, což zahrnuje různé propínání špiček, kroužení kotníků apod. K prevenci napomáhá také dostatečná hydratace a kompresní punčochy.

Kyčel v brzké fázi rozhýbáváme opakovaným pokrčováním do mírné až střední bolesti. Oblíbenou pomůckou je overball, kterým podepřeme vatu a valíme po podložce. V rehabilitačních zařízeních je běžné, že se rozhýbává pomocí motodlahy. Po rozhýbání kyčle do 90° se zaměřujeme více na získávání svalové síly a aerobních schopností.

Zakázané pohyby po Tep kyčle

S výměnou kyčle se pojí i zakázané pohyby, které nesmí dotyčný vykonávat. Obvykle po dobu 3-6 měsíců, avšak toto je nutné konzultovat s operatérem. Jedná se o následující pohyby:

• flexe nad 90° – to zahrnuje dřepy, hluboké předklony, sed na nízké židli
• addukce přes střední rovinu těla – pacient nesmí dávat nohu přes nohu, ležet na boku bez polštáře mezi koleny
• vytáčení kyčle do zevní rotace

Komplikace po TEP kyčle

Jako u jiných typů operací i u Tep kyčle se setkáváme s určitými komplikacemi, byť v malé míře. Nejčastěji se setkáváme s:

• infekce
• poranění cév a nervů v průběhu operace
• tromboembolická nemoc
• uvolnění endoprotézy
• luxace endoprotézy
• zlomenina femuru při operaci

 

https://smart.servier.com/smart_image/hip-prosthesis/