Jak správně chodit o berlích a typy chůzí

Chůzi o berlích využíváme při poúrazových stavech a operacích dolní končetiny. Dále se s ní setkají lidé s těžkou dekondicí nebo nestabilitou, zejména v pokročilém věku. V tomto článku probereme, jak se správně chodí o různých typech kompenzačních pomůcek a řekneme si které typy chůzí o berlích se hodí v různých situacích a neopomeneme ani chůzi o berlích po schodech.

Jak správně chodit o berlích

Chůze o berlích není žádná věda. Jsou určité maličkosti, na které bychom měli dávat pozor, abychom o berlích chodili správně. Správnou technikou minimalizujeme rizika bolestí pohybového aparátu spojené s chůzí o berlích. S chůzí o berlích se nejčastěji setkáme po úrazech dolní končetiny, po implementaci endoprotézy kyčle a endoprotézy kolene, nebo u stavů dekondice spojené se stářím.

Nastavení výšky berlí

Francouzké hole (Předloketní berle)

Základem je nastavit si správně výšku berlí. Výšku určujeme podle volně svěšené horní končetiny, podle které berli upravíme tak, aby bylo držadlo ve výšce dlaně. Poté berle vyzkoušíme a v případě nutnosti výšku korigujeme. Musíme vzít v potaz také výšku bot, ve kterých ser nejčastěji pohybujeme a měření provádět v této obuvi.

Podpažní berle

Podpažní berle nastavujeme , tak aby výstelka byla ve výšce podpaží. Nastavíme-li berle příliš vysoko, tak to poznáme dle ramen vytažených k uším, nebo pokládáním berlí před sebe při stoji.

Délka a rytmus kroku

Pravidelný rytmus kroků a stejná délka kroků nám zajistí efektivitu přesunu a působí proti vzniku svalových dysbalancí. Pokud si nejsme jisti necháme se zkontrolovat druhou osobou (v ideálním případě fyzioterapeutem, který na to má trénované oko) ať při chůzi, nebo dle videozáznamu.

Držení těla

Postura má vliv na efektivitu chůze o berlích a na pravděpodobnost vzniku bolesti pohybového aparátu.

Když držení těla zhodnotíme od hora, všímáme se jeli hlava v neutrálním postavení. Obvyklá tendence je předklonit hlavu a kontrolovat zem, to přetěžuje šíjové svaly a vede k bolestem krční páteře a bolestem hlavy.

Snažíme se držet aktivní postavení ramen, zjednodušeně držet ramena od uší. Pokud se do ramen propadneme, riskujeme přetížení, případně vznik trigger pointů v trapézovém svalu a zdvihači lopatky. Proti tomu můžeme působit tlakem do dlaní se snahou odtlačit se od nich nahoru, bez pohybu ramen k uším.

V neposlední řadě bychom se u chůze o berlích neměli nadměrně hrbit a při krocích využívat adekvátní aktivitu břišního lisu.

Francouzské hole, nebo podpažní berle

Francouzké hole jsou hole s opěrkou na předloktí a madlem. Využíváme u jedinců s dobrou svalovou sílou a kondicí. Nevhodné jsou u osob s výraznějším oslabením dolních končetin a horší stabilitou.

Jak již název napovídá podpažní berle mají výstelku, o kterou se opíráme podpažím. Výhodou podpažních berlí je snaží odlehčení dolní končetiny. Je tedy vhodná pro osoby s nižší fyzickou kondicí. Nevýhodou je určitá neobratnost při užití oproti francouzským holím.

Typy chůze o berlích

Využíváme různé druhy chůze, při kterých závisí na kondici, koordinaci a stabilitě daného jedince. Dalším faktorem je míra zatížení končetiny. Speciálním případem je chůze po schodech, kde se objevují mírné odlišnosti oproti chůzi po rovině.

Chůze s berlemi čtyřdobá

Čtyřdobý typ chůze využíváme v případě nedostatku stability, koordinace nebo nízké svalové síly dolních končetin. Využíváme dva různé mechanismy.

1. Berle na zdravé straně
2. Berle na nemocné straně
3. Nemocná noha
4. Zdravá noha

Druhým způsobem je chůze křížem

1. Berle na zdravé straně
2. Nemocná noha
3. Berle na nemocné straně
4. Zdravá noha

Chůze s berlemi třídobá

Tento typ chůze využíváme při různých stupních zátěže včetně nulové. Začínáme berlemi a poté nemocnou nohu směřujeme mezi berle, kde zatížíme dle povolení, případně možností.

1. Berle
2. Nemocná noha
3. Zdravá noha

Chůze s berlemi dvoudobá

Rozlišujeme dva druhy dvoudobé chůze. Jednu využijeme u obecně snížené kondice, spíše tedy u seniorů a druhý typ u poranění dolní končetiny.

Při snížené kondici, kdy mají dolní končetiny sníženou svalovou sílu, používáme následující vzorec:

1. Pravá berle a současně levá noha
2. Levá berle a současně pravá noha

Při zranění dolní končetiny můžeme využít dvoudobou chůzi, pokud nám to kondice a koordinace dovolí. S tímto typem chůze nemají problém sportovci a jedinci udržující se v dobré formě.

1. Obě berle současně s poraněnou nohou (při nemožnosti došlapu noha pokračuje dopředu směrem mezi berle)
2. Přísun zdravé nohy mezi berle a šikovnější mohou s nohou pokračovat až před berle, jako při normálním kroku.

Chůze s berlemi do schodů

Chůze do schodů s berlemi má svoje specifika. Začíná se krokem zdravou nohou na schod, nikoliv berlemi. Pokud bychom začínali berlemi, tak se nám zvednou ramena a je otázkou času, než se přetíží trapéz a levator scapulae.

1. Zdravá noha
2. Nemocná noha
3. Berle

Chůze s berlemi ze schodů

U chůze ze schodů je mechanismus přesně naopak a je totožný s chůzí třídobou po rovině. Začínáme tedy berlemi, v opačném případě dochází k přetížení krčních svalů stejným principem jako u chůze do schodů.

1. Berle
2. Nemocná noha
3. Zdravá noha

Chůze o berlích bez došlapu

Při nemožnosti došlapu na zraněnou nohu využíváme fingovaného kroku. Noha napodobuje krok jako při normální chůze s rozdílem, že na ni nepřenášíme váhu. Nohu držím ve vzduchu nebo jen opřu o zem a následně veškerou váhu přenesu do berlí a provedu krok, nebo přísun zdravou nohou.

Chůze s jednou berlí

Chůze s jednou berlí se využívá vzácně. Jedním z případů je bolest při plné zátěži v poúrazovém stavu, tato fáze by ovšem neměla trvat příliš dlouho, nebo se úplně vynechává. Berli držíme striktně na zdravé straně těla a jdeme dle následujícího vzorce:

1. Berle
2. Nemocná noha
3. Zdravá noha

Image by brgfx on Freepik