Bolest hlavy: příčiny léčba a prevence
Bolest hlavy obecně
Bolest hlavy je symptom, který za život zažije alespoň jednou každý z nás. Ve většině případů se jedná o banální problém, který brzy pomine. V horších případech se jedná o dlouhodobější problém, případně značí závažné onemocnění. V článku si ukážeme nejčastější typy bolesti hlavy, jak je vyřešit svépomocí a kdy navštívit lékaře.
Mapa bolesti hlavy
Pomocí mapy bolesti hlavy můžeme určit příčinu na základě lokalizace bolesti v rámci hlavy. Do mapy jsou zahrnuty bolesti jak primární, tak sekundární. Do diagnostiky je samozřejmě nutné zahrnout průběh, charakter a intenzitu bolesti, frekvenci výskytu, další doprovodné příznaky a spouštěče bolesti hlavy.
Bolesti hlavy dle lokalizace rozlišujeme na:
Typy bolesti hlavy a jejich příčiny
Není bolest hlavy jako bolest hlavy. Obvykle se uvádí okolo 200 typů bolesti hlavy, některé zdroje uvádí až 360. Určité typy se od sebe budou odlišovat pouze minimálně, ale je nutné je rozlišit pro jiný druh léčby.
Z toho vyplývá, že příčin bolesti hlavy může být opravdu mnoho. Její zjištění je klíčové, jelikož poté můžeme specificky cílit léčbu.
Bolesti hlavy dělíme na primární a sekundární.
Primární bolesti hlavy
Jedná se o typ postižení, kde nenacházíme žádné strukturální postižení mozku nebo hlavy a vyšetření zobrazovacími metodami je negativní. Mezi primární bolesti hlavy patří dva nejčastější typy bolesti hlavy, a to migrénu a tenzní bolest hlavy.
Mezi primární bolesti hlavy řadíme:
· Migréna
· Cluster headache a jiné trigeminové autonomní bolesti hlavy
Migréna
Migréna je asi nejznámější druh bolesti hlavy vyskytující se ve formě s aurou a bez aury. Aura je stav, kdy dochází k poruše zraku, nebo jiného smyslového příznaku. Nejčastější průběh migrény s aurou je vidění různých záblesků, nebo výpadek zorného pole ve směru kam směřuje zrak (s neporušeným periferním viděním), až poté je nástup bolesti a současná úprava zraku.
Migrénu mohou doprovázet další příznaky, jako:
· nauzea
· vertigo
· světloplachost
· bolest oka
Tenzní bolest hlavy
Tenzní bolest hlavy vzniká nepřiměřenou fyzickou nebo psychickou zátěží a je tak nejčastější bolestí hlavy vůbec. Ať už vznikne nevhodnou pracovní polohou, nebo v období zvýšeného psychického stresu, tak pozorujeme zvýšené napětí šíjových a žvýkacích svalů.
Vyznačuje se obvykle mírnou bolestí tupého až svíravého charakteru celé hlavy.
Přestože přesný mechanismus vzniku není popsaný, tak mezi příčiny můžeme zařadit psychosociální napětí, úzkosti, deprese a další emoční vypětí. Tenzní se nazývá na základě zvýšeného svalového napětí šíjových a perikraniálních svalů. K tomu ovšem dochází pouze u zhruba poloviny pacientů.
Cluster headache
Vyznačuje se šlehavou bolestí hlavy a oka, která se pravidelně opakuje (obvykle návaznost na roční období). Intenzita bolesti je obvykle nesnesitelná a postižený nevydrží v klidu. Bolesti doprovází slzení oka, sekrece z nosu a Hornerův syndrom. V léčbě se využívá inhalace kyslíku, případně kortikoidy.
Sekundární bolesti hlavy
Pro tuto skupino onemocnění je typické, že bolest hlavy vzniká na základě jiného onemocnění. Víme tedy vyvolávací příčinu. Jedná se o velmi širokou skupinu onemocnění od naprostých banalit po život ohrožující stavy.
· Cervikogenní bolesti hlavy
· Úraz hlavy nebo krční páteře
· Onemocnění cév hlavy nebo krku
· Nevaskulární intrakraniální onemocnění
· Působením, nebo vysazením chemických látek
· Infekce
· Poruchy homeostázy
· Psychiatrické onemocnění
· Neuralgie trigeminu a další kraniální neuralgie
Cervikogenní bolesti hlavy
Pojem cervikogenní znamená mající původ v krční páteři, případně zde přítomných svalů. S dalšími symptomy hovoříme o cervikokraniálním syndromu. Mezi další příznaky řadíme poruchy zraku, nevolnost, zvracení, závratě či fotofobie.
Jedná se o velmi častou příčinu. Pokud nás zastihne, tak trpíme obvykle jednostrannou bolestí hlavy střední intenzity, s vyzařováním do jedné či více z následujících oblastí: čelo, očnice, temeno a týl. Během ataky nedochází ke střídání stran, ale střídání stran z dlouhodobého hlediska je běžné.
Bolest hlavy způsobená úrazem hlavy nebo krční páteře
Objevuje se u úrazu spojených s otřesem mozku, whiplash injury, traumatickým intrakraniálním, epidurálním nebo subdurálním krvácením. Jedná se zejména o autonehody, pády a sportovní zranění.
Posttraumatická cefalea se nejčastěji projevuje bolestí tenzního typu, ale projevy mohou být velice rozličné. Samotný náraz pak může být spoušťečem migrény a vzácně i cluster headache.
V závislosti na závažnosti a lokaci poškození se objevují další symptomy jako nevolnost, tinnitus, poruchy vidění, poruchy sluchu a rovnováhy. V některých případech zjišťujeme změny osobnosti, poruchy spánku, zvýšenou únavu nebo i snížené libido.
Onemocnění cév hlavy nebo krku
S bolestí hlavy jsou spojené spíše mozkové krvácení, než ischemický infarkt. V případě subarachnoideálního krvácení je bolest hlavy náhlá a akutně vzniklá, obvykle hodnocena jako nejsilnější v životě. Obtížně odlišitelná je takzvaná thunderclap headache, kdy bolest nastupuje bleskově a vrcholí zhruba v minutě po začátku. K této diagnóze dospějeme po vyloučení jiných, závažnějších příčin (subarachnoideální krvácení, trombóza mozkových splavů, nebo disekce mozkových tepen).
U spontánní disekce karotidy se mimo bolesti týla setkáváme s poklesem krevního tlaku, tinnitem a Hornerovým syndromem. Méně častá je přechodná ztráta zraku tzv. amaurosis fugax.
Bolest hlavy způsobená působením chemických látek
Do této skupiny samozřejmě zařazujeme bolest hlavy po požití alkoholu. Dále se jedná o další návykové látky, oxid uhelnatý, nitrity a nitráty (způsobující „hot dog headache“), glutamát sodný (syndrom čínské restaurace). Ve většině případů je nutná dlouhodobá expozice těmto látkách, avšak i jednorázové větší požití těchto látek může vyvolat příznaky.
Stále častější je léky vyvolaná bolest hlavy (medacation-overuse headache – MOH). Pozorujeme ji u pacientů užívající léky denně, zejména několik druhů. Jedná se o chronickou tupou bolest hlavy.
Bolest hlavy způsobená infekcí
Do této kategorie zařazujeme intrakraniální infekce i systémové infekce.
Z intrakraniálních infekcí nás jako první napadne meningitida. Pro tu je typický postupný rozvoj symptomů jako je zvýšená teplota, meningeální iritace a difuzní bolest hlavy. Později i nauzea, zvracení a poruchy vědomí.
Systémové infekce mohou způsobit bolest hlavy, spíše mírnější intenzity. Poměrně často se objevuje u Lymské boreliózy.
Bolest hlavy způsobená poruchou homeostázy
Odchylka od normálního vnitřního prostředí je doprovázena bolestí hlavy. Namátkou můžeme zmínit srdeční selhání, dekompenzovanou cukrovku, hypertenzní encefalopatii atd.
Bolest hlavy u psychiatrických onemocněním
Ve velké většině případů se zde setkáváme s bolestí hlavy jako somatizační poruchou. To znamená, že pro bolest není žádná organická příčina a jde zejména o pacientovu interpretaci stavu. Jako příklad uveďme situaci, kdy dotyčný pociťuje určitý diskomfort a stav vyhodnotí jako bolest. Tímto si bolest hlavy vsugeruje i opakovaně, jelikož se poté jedná o naučený vzorec chování. Takový mechanismus pozorujeme u depresivních a anxiózních pacientů.
Psychiatričtí pacienti mohou trpět na bolest hlavy v rámci své diagnózy, například i přesvědčením, že trpí mozkovým krvácením, nebo nádorem. Jedná se ovšem o poměrně vzácné situace, které můžeme registrovat u pacientů například se schizofrenií nebo bipolární poruchou.
Neuralgie trigeminu a další kraniální neuralgie
Neuralgie trojklanného nervu (nervus trigeminus) je nejčastějším zástupcem kraniálních neuralgií. Jedná se o ataky ostré, šlehavé či pálivé bolesti velmi silné intezity trvající obvykle do 2 minut. V drtivé většině případů jsou unilaterální a bolest se koncentruje do oblasti obličeje a čelisti.
Dalším zástupcem je glosofaryngeální neuralgie, pro kterou je typická bolest ucha, kořene jazyka a v oblasti čelisti.
Do této skupiny můžeme zařadit také tzv. ice-cream headache, tedy bolest hlavy při vystavení chladovým podnětům, jako je konzumace zmrzliny nebo ledové tříště.
Jak se zbavit bolesti hlavy
Klíčovým prvkem úspěšné léčby bolesti hlavy je nalezení její příčiny. To se ovšem snadněji říká, než provede. Naprosto stěžejní je pečlivý odběr anamnézy a její vyhodnocení.
Zajímají nás následující informace:
· charakter bolesti – tupá, ostrá, pulsující, šlehavá…
· lokalizace – viz. mapa bolesti hlavy výše
· intenzita bolesti
· délka trvání – sekundy, hodiny, dny…
· frekvence výskytu bolesti – denně, měsíčně, případně v konkrétním ročním období
· doprovodné příznaky – fotofobie, fonofobie, slzení očí, rýma, porucha vědomí, porušená hybnost končetin, poruchy vidění, tinnitus
· úlevové činnosti – odpočinek, horká sprcha, cvičení mobility, silový trénink, dostatečná hydratace a nutrice…
· spouštěče bolesti hlavy – předklon hlavy, stres, léky, alkohol, fyzická aktivita, nedostatečná hydratace a nutrice…
· dosavadní léčba a její efekt
Na základě těchto údajů cílíme léčbu. V případě svalových dysbalancí nastavujeme cvičení dle výsledků vyšetření. Obvykle se bude jednat o specifické cviky na mobilitu krční, hrudní páteře, mobilitu lopatek a ramen, posilování svalů krku a trupu a jejich koordinace se zbytkem těla nebo třeba i terapie čelistního kloubu.
Volba cviků by měla být individuální, stejně jako intenzita zátěže. To znamená, že někomu uleví cvik „zásuvka“, jiný bude muset naposilovat stabilizátory lopatek a trupu a další se zbaví trigger pointu v trapézu nebo žvýkacích svalech. Pro nalezení těchto příčin je vhodné stav konzultovat s fyzioterapeutem a nastavit pohybový plán (Málokdy se jedná o jeden zázračný cvik). Každý stav by měl být pohybovou léčbou alespoň ovlivnitelný, ačkoliv se nemusí jednat vždy o léčbu první volby.
Kdy jít k lékaři s bolestí hlavy
Jak již bylo řečeno bolest hlavy může být banalitou, ale v určitých případech i vážným problémem. Lékařskou pomoc je vhodné vyhledat v případě:
· neurologické příznaky – poruchy vědomí, zhoršená hybnost končetin, vertigo, ztuhlost šíje
· náhlá silná bolest hlavy
· Časté opakování, nebo nepřiměřená délka bolesti hlavy
· Atypický průběh oproti předchozí zkušenosti
· Po úrazech hlavy
Na lékaři je poté důsledné odebrání anamnézy na základě, které mlže požadovat další vyšetření hlavy, jako jsou magnetická rezonance, CT atd. Již před návštěvou lékaře je vhodné si urovnat, kdy se bolest hlavy objevuje, jak často, v jaké části hlavy a co proti bolesti pomáhá, nebo ji naopak vyvolává. Urychlí se tak celý proces a podáme ucelenější informace, se kterýma se poté lékaři lépe pracuje.
Jaká je prevence bolesti hlavy
Jak už to u většiny onemocnění bývá, tak nejlepší prevencí i v případě bolesti hlavy je zdravý životní styl. Snižovat riziko bolesti hlavy můžeme pomocí:
· dostatku pestrého pohybu
· dostatečná hydratace
· kompenzace jednostranného pracovního/sportovního zatížení
· dostatek spánku
· zdržení se alkoholu, kouření a dalších návykových látek
· stress managmentu a psychická pohoda
Je potřeba brát v potaz, že i s nejlepší životosprávou pouze riziko snižujeme, a i tak nás občas bolest hlavy zastihne. Zároveň zdravým životním stylem snižujeme závažnost onemocnění v případě, že se objeví. Silnější tělo se totiž lépe vypořádá s nemocí nebo bolestivým stavem.
