Bolest kolene: příčiny, léčba a posilování
Bolest kolene je častý stav, který méně či více ovlivňuje kvalitu života jedince. Článek se bude zaměřovat na základní anatomii kolene, možné příčiny, diagnostiku a léčbu zejména za pomoci cvičení. Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a měli by sloužit k navedení čtenáře správným směrem.
Stavba kolenního kloubu
Kolenní kloub má pro člověka velký význam z hlediska lokomoce. Jeho správné fungování je předpokladem pro bezbolestné každodenní činnosti jako jsou chůze, běh, vstávání, sedání a další základní pohyby. Jedná se o poměrně komplikovaný kloub, neboť se zde nachází mnoho struktur a mnoho odborníků jej považuje za nejsložitější kloub v celém těle, zároveň je i kloubem největším.
Kolenní kloub zahrnuje následující struktury:
- kosti
- šlachy
- menisky
- vazy
- pliky
- bursy
- chrupavky
- Hoffovo těleso
Kolenní kloub, neboli articulatio genus se skládá ze stehenní, holenní kosti a čéšky. Přes koleno prochází šlachy stehenních a lýtkových svalů. Ty se účastní společně s kolenními vazy (významné jsou přední a zadní zkřížený vazy kolaterální vazy) na stabilizaci kolene.
Nerovnosti kloubní plochy vyrovnávají vnitřní a vnější meniskus, které tlumí nárazy a snižují tak opotřebení kolenní chrupavky.
Dále v koleni najdeme takzvané pliky, což jsou zesílené řasy synoviální membrány, která má vyživovací a mechanickou funkci. Samotná plika je pozůstatek embryonální vývoje.
Pohyby kolenního kloubu a jejich omezení
Koleno se hýbe zejména ve směru do flexe a extenze, respektive do pokrčení a natažení. Současně s těmito pohyby dochází k rotaci v koleni. Pří flektovaném koleni lze provádět i rotaci, která probíhá v ose tibie.
- Flexe 140-160°
- Extenze 0°
- Vnitřní rotace 5-10°
- Zevní rotace 30-50°
Při zraněních, nebo po operacích je běžné, že postižený nepropne, nebo nepokrčí koleno. Každá diagnóza se projevuje omezením trochu jinak, a to rozdílnou intenzitou, případně omezením do konkrétního směru. Neměli bychom zapomínat na rotaci kolene, která ačkoliv je v poměrně malém rozsahu, tak při svém omezení dotyčného může značně omezovat.
Nejčastější příčiny bolesti kolene
Jelikož existuje velké množství diagnóz, tak si orientaci v problematice můžeme zjednodušit, rozdělením příčin do skupin dle lokace bolesti:
Dále příčiny bolesti kolene můžeme rozdělit do podskupin, dle vzniku:
- Přetížení kolene
- Zranění kolene
- Onemocnění kolenního kloubu
- Přenesená bolest kolene
Přetížení kolene
Přetížení kolene vzniká akutně, nebo chronicky. Akutní příčina se vyznačuje náhlým pohybem, na které tělo není adaptované. Typickými příklady jsou špatné došlápnutí a doskok, mimořádně náročný trénink, nebo neobvykle dlouhý výlet v horách. Do této skupiny zařadíme veškeré entezopatie a tendinopatie.
Při chronické variantě zatěžujeme šlachy nebo vazy v míře, kdy se překonají jejich adaptační mechanismy. To znamená, že daná struktura je vystavena zátěži přiměřené, ale bez dostatečné regenerace mezi tréninkovými jednotkami. Děje se tak v případě, když přejdeme na těžší trénink, jiný typ tréninku, nebo pokud nesportující jedinec začne sportovat a nestihne si vytvořit dostatečnou adaptaci na zátěž. Speciální podkatogorií jsou růstové bolesti u dětí, kdy je zvýšená zátěž způsobena delšími pákami.
Skokanské a běžecké koleno jsou pravděpodobně nejznámější diagnózy z přetížení. Dochází zde k přetížení úponové šlachy quadricepsu, respektive iliotibiálního traktu. Méně známe, ale nikoliv méně závažné jsou entezopatie adduktorů a entezopatie biceps femoris, kdy se přetíží úponová šlacha stejnojmenného svalu.
Zranění kolene
K bolesti kolene také dochází následkem úrazu. V koleni se může poranit vaz, menisků, případně zlomenin artikulujících kostí.
Poranění vazů
U vazů může dojít k distenzi, parciální, nebo celkové ruptuře. Distenze znamená natažení vazu s mikrorupturami ve struktuře. U ruptury dochází již k přetržení jednotlivých vláken.
Významná je ruptura předního zkříženého vazu, ke které dochází při násilné rotaci, nebo silové propnutí do hyperextenze v koleni. Poranění doprovází pocit prasknutí v koleni a je zde rychlý nástup bolesti a otoku kolene.
Obvykle je nutné provést rekonstrukci vazu pro zajištění stability kolenního kloubu. V případě že to svalovina a stabilita kolene povoluje, lze fungovat i bez předního zkříženého vazu. Důkazem je Zlatan Ibrahimovič (fotbal) a Lindsey Vonnová (sjezdové lyžovánní), kteří se podrobili operaci až po skončení sezóny. Případně Connor McGregor (MMA), který si přetrhl vaz přímo při souboji. Souboj dokončil a vyhrál i s tímto poraněním.
Méně časté je poranění zadního zkříženého vazu, jelikož je silnější než přední. Mechanismem úrazu přímý náraz do kolene, jako se děje při autonehodě, kdy holeně narazí do palubní desky. Ve sportu se s přetržením zadního zkříženého vazu setkáme u brzdných pohybů.
Pro postranní vazy platí, že k poranění dochází při násilném pohybu do varozity pro zevní postranní vaz, a do valgozity pro vnitřní postranní vaz. Málokdy dochází k tomuto poranění izolovaně a je doprovázené poraněním menisku, nebo rupturou zkříženého vazu.
Poranění menisků
Meniskus je útvar z vazivové chrupavky uvnitř kolenního kloubu, který vyrovnává kloubní nerovnost styčných ploch. V každém koleni máme dva menisky a to mediální (vnitřní, meniscus medialis) a laterální (zevní, meniskus lateralis).
Poranění menisků patří mezi jedno z nejčastějších poranění dolních končetin. Meniskus se může natrhnout (ruptura), případně odtrhnout. Obvykle k poranění dochází při rotačním pohybu kolene, zejména při sportu, doprovázené prudkou bolestí kolene a lupnutím. Následně začne koleno otékat, zhorší se hybnost a schopnost zatížení.
Onemocnění kolenního kloubu
Do této kategorie řadíme bolesti neúrazového původu, ačkoliv artróza kolenního kloubu může vzniknout i na základě předchozího úrazu.
Nejtypičtějším zástupcem je již zmíněná artróza, což je degenerativní choroba, která se projevuje úbytkem kloubní chrupavky.
Dále do této kategorie řadíme revmatoidní artritidu, kde je přítomna klidová bolest kolene. Dále se projevuje zánětlivým obdobím, při kterém pociťujeme ztuhlost kolene a dále je přítomný otok.
Ukládáním krystalů kyseliny močové v kloubech je projevem nemoci králů, dny. Typicky se projevuje ranní bolestí kloubů, nejčastěji kořenového kloubu palce u nohy. Následně postupuje do dalších kloubů, včetně kolenních. Předpokladem úspěšné léčby je změna jídelníčku.
Přenesená bolest kolene
Přenesená bolest kolene může způsobovat vleklé problémy. Příčina totiž není ve strukturách v přímém okolí kolenního kloubu a léčba cílící na tyto struktury nemá úspěch, nebo jen částečný.
Bolest do kolen se přenáší nejčastěji z patologií kyčlí, kotníků, chodidel a páteře. Ostatní klouby nejsou výjimkou.
Dalším potenciálním zdrojem bolesti jsou jizvy po operacích, zejména dolních končetin a v oblasti břicha.
V potaz je třeba vzít i onemocnění vnitřních orgánů, které se vzácně může projevit pouze bolestí kolene.
Rizikové faktory pro vznik bolesti kolene
Rizikové faktory nám pouze zvyšují pravděpodobnost vzniku bolesti kolene. Může se stát, že jedinec nebude splňovat nic z následujících bodů a stejně ho bude sužovat bolest. Naopak se může stát, že dotyčný bude splňovat vícero rizikových faktorů a do bolestivého stavu se nikdy nedostane.
- Snížená svalová síla stabilizátorů kolene
- Nedostatečná adaptace tkání kolene na zátěž
- Nadměrná váha jedince
- Určité sporty (volejbal, basketbal, lyžování atd.)
- Pracovní poloha v kleče, případně jiná neměnná poloha při zatížení kolene
- Předchozí zranění kolene
Diagnostika kolenního kloubu
Stejně jako při jakékoliv diagnostice je důležité správně odebrat a vyhodnotit anamnézu. Klinické vyšetření by mělo obsahovat vyšetření pohledem (otoky, zarudnutí, deformity atd.), pohmatem (svalové napětí, teplota kůže, pohyblivost kůže atd.), vyšetření hybnosti kolene a přilehlých kloubů.
Na základě takto získaných informací pokračujeme specifickými testy, které volíme dle svých znalostí a zkušeností. A až poté, v případě potřeby, vyžadujeme některou ze zobrazovacích metod (CT, magnetická rezonance, ultrazvukové vyšetření, rentgen). Častou chybou je pouze vyšetření zobrazovací metodou a následné vyhodnocení snímku. Bez kontextu může být snímek zavádějící.
Léčba bolesti kolene a posilování
Rozdíl mezi rehabilitací a posilováním kolene (konkrétně svalů a ostatních struktur) může být nepatrný. Rehabilitaci si můžeme definovat jako posilování za přítomnosti patologického stavu. V určité fázi se tyto dva procesy překrývají a není jasné, zda je lepší navštívit fyzioterapeuta, nebo kondičního trenéra. Bude samozřejmě záležet na konkrétních případech a na faktu, že někteří trenéři mají větší přesah do fyzioterapie než fyzioterapeuti, a naopak existují fyzioterapeuti s přesahem do silového tréninku.
V obou případech se ale bude jednat o postupné zatěžování struktur s cílem vytvořit adaptaci na větší zátěž. Předpoklad pro úspěšnou léčbu je znát příčinu. To zjednodušeně znamená vědět, které struktury, pohyby a funkce jsou postiženy, ovšem nejen v rámci kolene.
Ve velké většině případů půjde o bolest ovlivnitelnou cvičením. V takovém případě je třeba zjistit, jak velkou zátěž jedinec bude tolerovat a jak nastavit její progresi.
Pokud dotyčnému naordinuji moc lehké cviky, problém to nebude řešit. Příliš velká zátěž naopak povede ke zhoršení stavu. Zde je však nutné podotknout, že například u tendinopatií cvičením můžeme bolest přechodně zhoršit a bude se jednat o správný postup.
Příklad: Pro někoho bude vhodným cvikem dřep, pro druhého to bude nedostatečný stimul a bude dělat dřep s činkou a pro třetího naopak stimul moc velký a bude pro něj vhodné dělat dřepy například ve sníženém rozsahu s dosednutím na židli.
Operační řešení při bolestech kolene
Nejčastěji se setkáme s operacemi u pokročilejších artróz a po úrazových stavech. V případě artrózy se přistupuje k totální endoprotéze kolene a při úrazových stavech se setkáváme zejména s plastikou křížových vazů, operací menisků a osteosyntézou zlomenin.
V ideálním případě dochází k rehabilitaci hned následující den. V závislosti na závažnosti operace se zaměřujeme na včasnou vertikalizaci, chůzi o berlích a zátěž obecně. V případech, kdy je nutná fixace kolene trénujeme izometricky a přilehlé klouby. Nezapomínáme ani na druhostrannou končetinu, kvůli cross education effektu, kdy netrénovaná končetina zachovává určité procentu svalové síly.
