Závrať (vertigo) – příčiny

Závrať zapříčiněna spoušťovým bodem

Sternocleidomastoudeus – příznaky spoušťového bodu

Klavikulární část svalu může být spojována s vertigem a poruchou rovnováhy. Děje se tak při změně zatížení svalu. Dalšími symptomy jsou bolest čela a ucha (výjimečně i tinnitus).

Další možné příčiny vertiga

BPPV (Benigní paroxysmální polohové vertigo)

Pravděpodobně nejčastější příčina vertiga. Jedná se o uvolnění otokonií, které se dostanou do konkrétního polokruhovitého kanálku a zde dráždí vlasové buňky a tím vyvolávají vertigo. Objevuje se v několika typech, zhruba 90% případů je postižený zadní polokruhovitý kanálek. Motání hlavy je obvykle vyvoláno otočením hlavy a trvá sekundy až minutu, vždy je doprovázeno nystagmem.

Zánět vestibulárního nervu

Objevuje se náhlá závrať, často doprovázená nauzeou a zvracením. Obvykle je pacient schopen určit i směr kterým se pohybuje. Klinický obraz doplňuje horizontálně rotační nystagmus. Při léčbě se využívá kortikoidů a vestibulární rehabilitace.

Ménièrova choroba

Vertigo, tinnitus a nedoslýchavost je triáda příznaků typická ro Ménièrovu chorobu. Objevují se současně, případně v různých kombinacích. Nystagmus směřuje k postiženému uchu a dotyčný pociťuje rotační závrať. Při léčbě se využívá léků a vestibulární rehabilitace k mírnění příznaků.

Hypotenze

Ortostatická hypotenze je stav, kdy dochází krátkodobě ke snížení tlaku při změně polohy z leže do stoje. Fyziologicky dochází k ortostatické reakci, která brání zvýšením tlaku nedostatečnému prokrvení mozku. Pokud tato reakce není dostatečná, tak dochází k závrati. K tomuto stavu jsou náchylnější pacienti s diabetem, syfilidou a Parkinsonovou nemocí.

Poruchy očních svalů

Takto postižené oči mají zhoršenou schopnost zafixovat pohledem čímž vzniká závrať. Objevuje se u myastenia gravis, rozstroušené sklerózy, nádorech mozku (v průběhu inervace okohybných svalů), nádorů očnice a při zvýšeném nitrolebním tlaku.